Zvýšení režim home office podle některých odborníků povede ke zmenšování kancelářských ploch, které firmy potřebují k provozu. Sníží se zájem o prostory nové. Firmy ušetří za nájem, za vytápění a osvětlení. Mnohde si pochvalují, že efektivita home office je stejná, nebo dokonce vyšší než v normálním stavu. „Krátkodobě je práce z domova samozřejmě skvělá. Lidé se vrhli ještě více do náručí moderních technologií, rychleji se naučili věcem, které někteří dlouho odkládali,“ řekl deníku Metro Jakub Splavec z komunikační agentury AMI Communications.
Raději na kávě v kuchyňce
V dubnu provedla tato agentura průzkum, jak se změnily pracovní podmínky a komunikace ve firmách. „Na úplný nebo částečný home office přešlo 26 procent zaměstnanců,“ říká Splavec. Lidem to prý vyhovovalo. Dlouhodobě by ale podle Splavce práce z domova nebyla udržitelná. „Přínos osobního kontaktu při schůzkách, týmových poradách nebo při kávě v kuchyňce nikdy nenahradí,“ vysvětluje Jakub Splavec. Nejkreativnější nápady totiž vznikají v přímé interakci mezi kolegy. „Do budoucna vidím potenciál spíše v příležitostné práci odkudkoli než z domova,“ tvrdí Splavec. Lidé se hodně naučili, přišli na chuť novinkám. „Pracovat doma je ale dlouhodobě neefektivní a především trudnomyslné,“ tvrdí Splavec.
Na pyžamo zapomeňte
|
Jako návrat z prázdnin
S prací z domova mají zkušenosti v bankách. Třeba v Air Bank to je zavedená praxe. „Zaměstnanec, pokud se s nadřízeným dohodne a úkol to umožňuje, může pracovat klidně ze své oblíbené kavárny a přizpůsobit si pracovní dobu více svým potřebám,“ řekla deníku Metro mluvčí Air Bank Jana Karasová. Ve využívání home office bude banka pokračovat i nadále. „Situace posledních měsíců ukázala, že práce na dálku je možné využívat na více pozicích, než jsme si dosud mysleli,“ upřesňuje Karasová. Ale na osobní vazby a kontakty pochopitelně nerezignují. Plnohodnotně je nahradit nelze. „Momentální návrat do práce po dvou měsících bych připodobnila k tomu, když se děti po letních prázdninách vracejí v září do školy, vítají se s kamarády a sdělují si zážitky,“ říká mluvčí Air Bank.
Ověřili si, že to funguje
Home office využívá i Česká spořitelna. „V případě zaměstnanců centrály se dá říci, že ho lidé v posledních dvou letech využívali v průměru půl až jeden den v týdnu,“ říká mluvčí spořitelny Filip Hrubý. „V průběhu nouzového stavu jsme si ověřili, že dokážeme bez problémů fungovat i v situaci, kdy z domova po několik týdnů pracovalo osmdesát procent našich zaměstnanců. A to včetně poradců z domova a klientského centra,“ připomíná Hrubý. Předpokládá, že Deník Metro. I my jsme psali z dálky využívání práce z domova v této bance i nadále poroste.
„Teď se ptáme zaměstnanců na zkušenosti s home office v době koronavirové krize,“ říká Andrea Vokálová, mluvčí Hypoteční banky, která je součástí skupiny ČSOB. Práce z domova nebyla pro zaměstnance celé skupiny nic nového, flexibilní způsob výkonu práce tu funguje již několik let. Nyní to bylo ovšem ve zcela jiných podmínkách a časově velice dlouhém období.
Také my jsme psali z dálkyOd půlky března vznikal deník Metro dálkově. Z domova psali redaktoři, několik editorů se po jednom střídalo v redakci tak, aby se v malém newsroomu nesetkali dva najednou. Jeden od sedmi do desíti, druhý do jedné, odpolední editor domácího zpravodajství od třinácti hodin do večerní uzávěrky. Nad tím vším z domova připojený do redakčního systému bděl hlavní editor (či editorka), nebo šéfredaktor a jeho zástupce. Komunikace? Po pár týdnech v aplikaci WhatsApp se leckdo v záplavě zpráv ztrácel. V reálu na každou větu reagují lidé ihned, z virtuální debaty se stával občas guláš. Méně odolní jedinci zvukové ohlášení příchozí zprávy už raději vypnuli. Stejné je to se sháněním informací k článkům. „Povídání“ s odborníky a dalšími respondenty přes e-maily nebo telefony osobní kontakt zdaleka nenahradí. Všichni se už na skutečný „office“ těšíme. I když zase bude redakcí často znít známá věta: „Mohli byste na chvíli sklapnout? Nemůžu se soustředit!“ Pavel Hrabica, redaktor |
Strážce streamu
