Lékař léčí, i když pacient zlobí

Zapomněl jsem, cítím se zdravá, léky mi nedělají dobře – tak zní nejčastější výmluvy pacientů, proč nedodržují doporučenou léčbu. V průzkumu mezi pěti stovkou diabetiků, lidí s vysokým cholesterolem a tlakem ve stovce ordinací praktiků a internistů se k nedodržování léčby předepsané lékařem přiznala polovina dotázaných.

„První problém pro pacienta je přijmout léčbu, přijmout fakt, že mají nemoc na celý život. Lékař jim navíc říká, že si celoživotně budou píchat injekci a budou brát léky,“ vysvětluje Dana Horáková z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která se zabývá roztroušenou sklerózou. S nedodržováním léčby se setkává velmi často. V něčem ale „neposlušné“ pacienty chápe. „Je vám pětadvacet, doktor vám řekne, co vás čeká, vy přitom máte plány na celý život úplně jiné, z toho všeho spadnete třeba do silných depresí. Ne každý se s tím hned srovná. Přestat ale léčit člověka, který nedodržuje moje pokyny, nejde. Musíme pacienty trpělivě přesvědčovat,“ říká Horáková. Lékařka dodává, že oproti diabetikům jsou však lidé s roztroušenou sklerózou nesrovnatelně vzornější. 

Peníze za léčbu 50 Zhruba na tolik tisíc korun ročně vyjde zdravotní pojišťovnu léčba komplikovanějšího typu cukrovky. Do toho se nepočítají náklady, které nese sám nemocný. Léčba rakoviny plic u kuřáků vyjde v Česku ročně na přibližně 1,5 miliardy korun.

Podle praktického lékaře Igora Karena jsou největšími „hříšníky“ hlavně diabetici II. typu, tedy lidé s vysokým krevním tlakem a cholesterolem. Jejich nemoc totiž nebolí, zato jim to „spočítá“ v podobě těžkých zdravotních komplikací později. „Snažím se vysvětlit, že léčba je běh na dlouhou trať a že je důležité, aby ji dodržovali poctivě. Ukazuji jim výsledky krevních testů a to, jak se zhoršily, když léky neberou. Musí si uvědomit, že i když je nyní nemoc nebolí, mohou na ni v budoucnu dokonce i zemřít,“ říká lékař Karen.

Argumenty Adherence neboli dodržování pokynů lékaře je základem úspěšné léčby. Podle Richarda Češky, předsedy České internistické společnosti, pomáhá například argument, že lék testovaly v klinické studii tisíce lidí a pozitivní účinek se prokázal u drtivé většiny z nich.

Pro chronické pacienty s touto chorobou je nejobtížnější pravidelně cvičit a hubnout, pro diabetiky je problémem abstinence, kouření a dieta. Předepsanou léčbu nejlépe dodržují hubení, nekuřáci a lidé, kteří nežijí v hlavním městě. Potíže s adherencí mají nejvíce lidé mladší 40 let. 

„Mladí lidé si možnost vzniku závažných onemocnění a jejich komplikací nepřipouští a své zdraví zanedbávají. Snaží se budovat kariéru, starají se o rodinu a na sebe nemyslí. Nemoc na sebe ale dříve či později upozorní,“ vysvětluje diabetoložka Marcela Szabó.