Na české a moravské sjezdovky letos přiteklo méně než loňských 750 milionů, přesto podnikatelé nešetřili. Nejvíc nakupovali lepší rolby, dokonalejší a úspornější zasněžovací děla a peníze jdou i do digitalizace lyžařského provozu. „Rádi bychom se dopracovali ke stavu, kdy odbouráme fronty u pokladen,“ řekl pro deník Metro Libor Knot, šéf Asociace horských středisek.
V praxi to znamená co nejmasivnější přesun nákupu jízdného na lanovky a vleky přes internet, kdy lyžař zcela vynechá nákup přímo v boudě u vleku. Cílem je ušetřit návštěvníkům čas, který pak mohou strávit přímo na sjezdovkách. Třeba i aplikacemi, které je na parkovištích a v parkovacích domech, tam, kde je mají, navedou přímo na volné místo. Počítačová technika ale začíná pomáhat i při údržbě tratí. „Moderní rolby rozhrnují a upravují sníh podle on-line mapy, která vyznačuje sílu vrstvy sněhu,“ dodává Knot, který je spokojený, že přesná jízda stroje po sjezdovce šetří jak přírodu, tak palivo a čas.
Vedle našich turistů očekávají letos na horách i zahraniční vyznavače bílých sportů. Tradičními návštěvníky jsou Poláci, kteří využívají hory na obou stranách společné hranice. Léta jsou Krkonoše i Šumava cílem lyžařů hlavně z Nizozemska, Belgie nebo Lucemburska, tedy převážně „placatých“ zemí, pro které jsou Alpy doslova smrtícími svahy. Mírné české kopce obyvatelé Beneluxu milují. „Nově jsme v reklamě na sociálních sítích zacílili na Dánsko,“ prozradila Andrea Jirglová z odboru strategie a marketingu agentury CzechTourism. „Zjistili jsme z dostupných dat, že Dánové zájem mají, navíc jsou pro ně naše hory levnější než relativně bližší areály ve Švédsku nebo Norsku,“ vysvětluje Jirglová.
