„Výše škody se neměnila šestnáct let,“ argumentuje ministr s tím, že stouply ceny i příjmy. „Věci spadnou do přestupkového řízení, které je levnější než soudy,“ obhajuje Kněžínek návrh, na kterém už jeho úřad pracuje. Chce, aby změna platila od roku 2020. Obavy ale mají obecní úřady, které přestupky řeší.
Radost nemají ve Slaném. „Pachatelé o této hranici vědí a hlídají si, co je přestupek a co už trestný čin,“ uvedla pro deník Metro Markéta Růtová, mluvčí radnice. Zlodějíčci, většinou recidivisté, si z postihů nic nedělají. „Pokuty vesměs neplatí, trest uložený v přestupkovém řízení jako by pro ně neexistoval,“ dodává Růtová s tím, že požadavek ze strany ministerstva považují za nepřijatelný. „Je to v souladu s trendem dekriminalizace skutků s nižším stupněm společenské škodlivosti,“ komentuje ministrův návrh Miroslava Pěknicová z advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák. Nicméně to podle ní vyvolá růst přestupků se škodou pod deset tisíc korun. „Veřejná správa se na to musí připravit, aby delikty postihovala ne formálně, ale skutečně efektivně,“ dodává právnička Pěknicová.
Podle ministra spravedlnosti Kněžínka jde o planý poplach, že kriminalita v obchodech a jinde vzroste. „Kdo krade dnes, bude krást i po novele. Kdo nekrade, toho zvýšení hranice nesvede,“ uvedl Kněžínek.
Na kapsáře by zvýšení finančního limitu nemělo vlivNěkterým recidivistům by změna „usnadnila“ život. Kradli by zřejmě dražší věci
|