Není každý Čech skautem. Jak jsme na tom s kondicí a jak se vyhýbáme pohybu

Somálská atletka, která se dobelhala do cíle čisté stovky na světové univerziádě, si vysloužila posměch nejen na sociálních sítích. Sprinterskou trať „uběhla“ za více než jednadvacet sekund.

Český stát není sportovec
Přesto se jí někteří diskutující na internetu zastali. „Buďte upřímní. Myslíte, že by vaše manželka zvládla těch sto metrů rychleji?“ rýpl si do kritiků jeden z diskutujících. Narazil trefně na problém, že by zřejmě nebyla tak malá část Čechů, kteří by možná na podobné vzdálenosti byli ještě pomalejší. Terčem pochybností se ale stali i čeští turisté, kteří popisovali, že před požáry na řeckém ostrově „utíkali tři kilometry“. V diskuzích pod články na internetu o tom mnozí diskutéři silně pochybovali s ohledem na fyzičku.

ŠLAPEME S POMOCÍ O pět procent vzrostly v roce 2022 prodeje elektrických kol v Česku, a to na 130 tisíc kusů. V současnosti představují asi jednu třetinu v celém bicyklovém sortimentu a toto číslo stále roste. Už zdaleka nejsou výsadou jen seniorů a lidí s horší pohyblivostí.

Fyzická zdatnost naší populace není nic, nad čím bychom měli nutně jásat. V době, kdy máme téměř za humny válečný konflikt, jsou podobná zjištění varující. „Lidé se sice čím dál více obávají bezpečnostních rizik, ale jsou stále méně ochotní a schopní je řešit, nebo nevědí jak,“ říká Zdeněk Ertl ze Sdružení sportovních svazů ČR (SSSČR). Sdružení si totiž zadalo průzkum o fyzické připravenosti české populace

Tento posun v názorech lidí není podle jeho názoru zdravý a ukazuje i na nedostatečnou či špatnou komunikaci státních institucí směrem k občanům a obecně v přístupu k pohybu a fyzické kondici občanů.

Chalupáři přestávají chodit do obchodů
Na lenost ukazuje i to, jak výrazně vzrostl zájem o doručování potravin až na práh domu. A to nejen ve městech, ale i na venkově. Jak vyplývá například ze statistik pravidelných zákazníků internetového doručovatele Košík, na druhou adresu na venkově začal meziročně objednávat trojnásobek lidí.

„Stále častějším důvodem jsou i ubývající prodejny nebo jejich omezená otevírací doba. Ale i nechuť nechávat auto na rozpáleném parkovišti, uvazovat psa ke stromu a jet s dětmi na výlet mezi regály,“ vysvětluje dovoz potravin i dalšího zboží až na chatu nebo chalupu Jan Vašíček, šéf marketingu internetového prodejce.

Každopádně to svědčí současně o menší fyzické aktivitě lidí, kteří v létě tráví ve svém druhém domově někdy i celé prázdniny. O menší fyzické aktivitě svědčí i rostoucí prodeje kol s elektrickým příšlapem (viz box). Ta umožňují uživatelům zvládat vzdálenosti i výškové rozdíly, na které by s klasickým kolem nikdy nedosáhli.

Život jenom při svíčce? Těžká představa
O snižující se fyzické připravenosti a současně závislosti na technologiích svědčí i další závěry z výzkumu SSSČR. „Více než dvě třetiny lidí v průzkumu se domnívají, že jejich fyzická kondice a jiné schopnosti nejsou dostatečné k tomu, aby jim umožnili přežít delší dobu bez elektřiny, tepla, pohonných hmot a podobně,“ připomíná Ertl. Blackout nebo nefunkčnost elektrických zařízení by téměř 68 procentům z nás zkomplikovaly život.

Jak ukázalo loňské podzimní šetření České školní inspekce, značně se zhoršila fyzická kondice žáků základních škol ve třetím a sedmém ročníku. V porovnání s vrstevníky z let devadesátých minulého století se dnešní generace zhoršila ve vytrvalosti, zvyšuje se i počet jedinců v kategorii obézních dětí a dětí s nadváhou.

KAM V NEBEZPEČÍ Nemáme fyzičku a nevíme, kde je nejbližší letecký kryt. Možná bychom k němu ani nedoběhli. Téměř 90 procent lidí netuší, kde se nachází nejbližší protiletecký kryt. Kolem 95 procent dospělých se domnívá, že děti nemají potřebné znalosti, dovednosti a návyky, které by jim umožnili zvládat možné krizové situace. SANEP