Jak jste spokojený se svojí druhou sezonou v zámoří?
Na to, jak mladý tým máme, se nám sezona herně vydařila, výsledkově už tolik ne. Každopádně máme na čem stavět. Osobně jsem si dal za cíl zůstat v NHL celou sezonu a to se povedlo. Výkony můžou být samozřejmě vždycky lepší, ale aspoň vidím, že je stále na čem pracovat a co zlepšovat.
Nechyběl vám v kabině nějaký český parťák?
V týmu je hodně Švédů a Rusů, ale že bych byl kvůli národnosti nějak odstrčený, to rozhodně nehrozilo. Máme skvělou partu a držíme pospolu. Ale když ke konci sezony přišel do týmu Libor Hájek, bylo to pro moje sebevědomí a celkovou pohodu ještě daleko lepší. Je super mít si s kým popovídat česky.
Řada odborníků se shoduje, že mladí hráči se prosazují rychleji než v minulosti a těm starším z důvodu konkurence nezbývá než ustoupit z předních pozic už třeba kolem třicítky. Vnímáte to?
Je pravda, že mně hodně starších spoluhráčů říkalo, jak moc se hokej v posledních letech mění. V NHL je spousta mladých kluků, kteří táhnou své týmy. Doba je asi jiná. Hokej je mnohem víc o bruslení a pohybu.
Jaký je recept na to, prosadit se už v mladém věku?
Těžko říct. Důležité určitě je nezapomínat ani v období, kdy se daří, na to, že člověk se má pořád v čem zlepšovat. Stejně tak je důležitá správná dávka sebevědomí, které však musí být zkombinované s pokorou.
A ta vám nechybí. Jak jsem viděl, na turnaji v Brně jste po tréninku poklízel puky…
Snažím se zůstávat na ledě déle a pracovat na svých dovednostech, a jelikož jsem nejmladší, beru to sbírání puků jako samozřejmost. Nijak mi to nevadí, ostatně dělám to skoro celý život.
V úvodním zápase se nejspíš potkáte s vaším nejslavnějším spoluhráčem z Rangers, brankářem Henrikem Lundqvistem. Co na něj platí?
Je to brankář, který moc slabin nemá, takže je důležité se tlačit před něj a nějak za něj puk protlačit. Dodnes vzpomínám, jak jsem mu dal na tréninku první gól. Oslavoval jsem ho, jako by to bylo v zápase, a všichni se divili, co blázním.
