Špačci jsou letos mimořádně agresivní, lamentují vinaři

„V loňském roce nás stála ostraha, petardy a další opatření proti špačkům milion korun,“ konstatuje Ctirad Králík, majitel Sedleckých vín od Mikulova. Známý vinař musí i letos najímat ostrahu vinohradů, nejen proti lidským zlodějům, ale hlavně proti početným a útočným špaččím hejnům. „Letos jsou mimořádně agresivní a některá opatření téměř nepomáhají,“ konstatoval vinař Králík pro deník Metro. Ten sklízí hrozny na sto dvaceti hektarech.

V minulosti se proti špačkům používala především střelba z brokovnice, v posledních letech se přidala i moderní technika, jako jsou plynová děla, která vydávají silné rány a špačky odhánějí. Ale i na ně si už ptáci zvykli. „Někdy dokážou nalétávat i celou hodinu bez ohledu na rány z plynových děl,“ říká Králík. Jemu se nejvíc osvědčila obyčejná zábavní pyrotechnika používaná při silvestrovských oslavách. Hrozny chrání také sítěmi, ale ani ty nejsou stoprocentně účinné. „Ptáci se na sítě zavěsí a zobou víno přes ně. Obyčejně nás trápí špačci až koncem října, těsně před odletem do teplých krajin, letos se začali objevovat už v září,“ konstatuje Ctirad Králík.

Nabírají zásoby na cesty Populace špačků v Česku v posledních letech mírně roste.  Špačci přilétají v únoru a březnu, do jižní Evropy a severní Afriky se vracejí v září a v říjnu. Nálety na vinohrady se odehrávají v době, kdy se bezprostředně chystají k odletu a potřebují nabrat co nejvíc sil na daleký let. Pokud je v blízkosti vinic vodní plocha, špačci se tam dočasně usídlí a odtud nalétávají na úrodu.

„Špaččí kalamita nás letos naštěstí nepostihla,“ potvrzuje Pavel Vajčner, generální ředitel Znovínu Znojmo se sídle v Šatově. Nicméně lidi a techniku mají ve vinicích, kde zbývá sklidit asi deset procent úrody, v pohotovosti. „Nám se osvědčují takzvané krákory, to jsou reproduktory, ze kterých pouštíme několik různých špaččích křiků, které je dokážou zaplašit,“ říká Vajčner. Reproduktory šíří křik vystresovaných ptáků, který je proti těm přilétajícím a živým ptákům jednou ze silných zbraní.

Likvidačními nálety špačků je letos postiženo nejvíc Mikulovsko a také vinaři na Břeclavsku a Hodonínsku. Například vinaři Stanislavu Mádlovi z Velkých Bílovic zlikvidovali špačci zcela letošní úrodu Tramínu. „Jde o nejvíce osázený region, kde působí hlavně malí a střední vinaři. Těch se situace bytostně dotýká, útoky špačků pro ně znamenají obrovské ekonomické ztráty, které jen tak nedoženou. V podstatě mají během několika minut zhacenou celoroční práci,“ potvrzuje letošní podzimní problémy prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Škody způsobené nálety špaččích hejn žádná pojišťovna v Česku nezahrnuje do nabídky. „Z pohledu pojišťoven se jedná o druh škody, které lze zabránit různými opatřeními,“ vysvětluje Jiří Havelka, ředitel pojišťovací makléřské společnosti Renomia Agro. To znamená, že o škodu by mohl žádat také vinař, který nevyužil žádné prostředky, ať již plynová děla, nebo strážné s brokovnicemi. Havelka, sám majitel maličké vinice, samozřejmě připouští, že odolnost špačků se bohužel zvyšuje a ptáci jsou rok od roku „mazanější“. Na rozdíl od sucha stát škody způsobené špačky nekompenzuje. 

Nebeští agresoři 100 Až sto tisíc jedinců může mít hejno špačků. Podle italských vědců se špačci řídí při letu v hejnu podle polohy nejbližších šesti až sedmi ptáků. 2 Podle odhadů sídlí v Česku přes léto až do podzimu kolem dvou milionů párů špačků. Plody jako vinné hrozny přitom tvoří jen asi tři procenta špaččí stravy.