Je jen jedno místo, které vyvolává tak silné pocity volnosti, bezstarostného dětství a letních radovánek. Není jím nic jiného než Sluneční zátoka.
Sluneční zátoka je rekreační středisko, které vzniklo ve 30. letech minulého století. Až do roku 1977 bylo využíváno oddíly skautů a vinohradského Sokola. V letech 1977–1980 byl původní areál stržen a vybudován do nynější podoby. Do provozu byl uveden v roce 1981 pod hlavičkou TJ Bohemians ČKD Praha. Až do roku 2005, kdy se změnil vlastník, byl areál využíván pouze pro potřeby tělovýchovné jednoty.
Celý magazín |
Areál leží na levém břehu řeky kousek od města proti proudu Sázavy, jejíž zátoka vytváří poloostrov, který do kůrovcové kalamity býval obklopen lesem. Terén se od koryta řeky přirozeně zvedá a vytváří intimní prostor. Clona vzrostlých stromů poskytovala příjemný únik před sluncem. Na areál plynule navazuje „Foglarova louka“, která nabízí ničím nerušené sluneční paprsky po celý den. Dominantou pohledu je skalní útvar na protějším břehu řeky, pod kterým vede trať „Posázavského pacifiku“.
Snad pro svou romantiku a pocit svobody si tuto lokalitu tak oblíbil Jaroslav Foglar. Významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů, do Sluneční zátoky často a rád jezdil. Poprvé zde vedl skautský tábor o prázdninách roku 1925. Inspirací mu byl pro knížku Hoši od Bobří řeky.
