Andělskou pěst trápí teď hlavně maturita

Fabiána Bytyqi je zajímavé jméno. Prozraďte, odkud pocházíte?

Já už jsem se narodila v Ústí nad Labem, ale kořeny části mé rodiny sahají do kosovské Prištiny.

Bojové sporty nejsou na první pohled dívčí záležitosti. Proč jste jako malá rozhodla pro karate?

Ve čtyřech letech jsem si ukázala na reklamní ceduli na tělocvičně, tak mě tam taťka vzal a za týden sem lítala v kimonu. Jsem od malička taková holka-kluk.

Proč jste přešla na kickbox a následně na box?

Od karate jsem utekla kvůli nedostatku kontaktu a určitému stereotypu. Po těch letech na tatami jsem prostě chtěla oživení a šla si za snem stoupnout si jednou do ringu. K boxu jsem od kickboxu přešla díky skvělé nabídce od Lukáše Konečného, který mi umožnil příjemný vstup do profi ringu.

Jaký je Lukáš Konečný trenér?

Samozřejmě nejlepší, nejhodnější, nejmilejší a vůbec nikdy sprostě nenadává (smích). Po naší několikaměsíční spolupráci si zatím nemůžu vůbec na nic stěžovat. Když jdu do zápasů, cítím se připravená a jeho kolikrát tvrdý přístup na trénincích v boji ocením.

V čem se pro vás liší kickboxerský zápas a boxerský?

Jelikož mojí výhodou v kickboxerských zápasech byly nohy, nejtěžší na všem tedy bylo je přestat používat a zdolat pocit, že už si prostě nekopnu. Postupem času však zjišťuji, že box mé nohy také na sto procent zaměstnává, hlavně při učení se správného boxerského pohybu na nich.

Média vás často označují za krásku z ringu. Nevadí vám, že novináři píší o vašem vzhledu skoro stejně tak často jako o vašich sportovních úspěších?

Vzhledem k tomu, že jsem zatím pořádně nic nedokázala, tak se ani nezlobím. Až třeba jednou vyhraju pás šampiona, tak bych ale byla radši za pořádný odstavec o zápase.

Prý se vám moc nelíbí vaše přezdívka Andělská pěst. Proč?

Ze začátku jsem se s přezdívkou nemohla moc ztotožnit. Většina zápasníků mívá drsné přezdívky pro zastrašení. I mému trenérovi se přezdívá Chirurg, protože lámal žebra. Nečekala jsem, že přezdívku vyfasuji hned po prvním zápase. Ale docela se ujala a já si taky na ni zvykla.

Měla jste už kvůli sportu nějaké zranění?

Musím zaklepat, nic vážnějšího zatím ne.

Jak na vaši boxerskou kariéru koukají rodiče?

Rodiče už jsou smíření se vším a plně mě podporují. Strach určitě před zápasy mají, ale velmi kvalitně ho skrývají za úsměv a slova podpory.

Co dělá Fabiána Bytyqi, když není v ringu nebo na tréninku?

Posledních pár měsíců mně velmi zaměstnává maturita. Takže mezi tréninky jen spím, jím nebo se učím.

Kam se chystáte po střední škole?

Chtěla bych zkusit vystudovat fyzioterapii na univerzitě v Ústí nad Labem. Uvidím, jak se zadaří u přijímacích zkoušek.

Otázka na závěr. Jaký je váš největší sen?

Mám takové ty pohádkové představy. Hodný manžel, dobrá práce, hodně dětí.
A k těm sportovním dostat se kam nejdál to půjde.