V inscenaci se objeví například Oldřich Navrátil, Jaroslava Kretschmerová či Petr Vršek. Goldflam se Kafkovým dílem zabývá už poněkolikáté.
„Tentokrát se k němu vracím více jako k inspiraci, on a jeho Proměna je pro mě spíš východiskem k nové hře. Některé věci jsem přehodnotil, některé posunuly moje vnímání trochu jinam,“ řekl na setkání s novináři Goldflam.
V předloze našel i trochu humoru a pokusil se vyřešit i proměnu hlavního hrdiny v onoho symbolického brouka. „Spíše se hlavní hrdina promění ve zbytečnou osobu, znechucenou tím okolím, které se neustále za něčím pachtí,“ vysvětlil.
Dramaturg Jaroslav Etlík připomněl, že v roce 1989 měla v Ypsilonce premiéru Schmidova inscenace Kafkovy Ameriky s Martinem Dejdarem v hlavní roli, které zaujímá klíčové místo v dějinách této scény. „Na jejím podkladě ostatně vznikl v roce 1994 i film Vladimíra Michálka,“ uvedl Etlík.
Nesoutěživý člověk je zbytečný
Kafka ale podle něj inspiroval i projekty, které se objevily v repertoáru „studentského“ studia. Nejprve Schmid na nově zbudované Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU vytvořil úspěšnou inscenaci Kafkova Doupěte, která měla premiéru v roce 1991 a sklidila mezinárodní úspěchy. V roce 2004 pak v rámci studia připravil inscenaci Franz K. je z Prahy, která se zabývala jeho životem a dílem.
Podle Goldflama se člověk, který v dnešní moderní době neprodukuje, neštve se za úspěchem, nechce soutěžit a předehnat ostatní, stává zbytečným.
„Vlastně i nepotřebným, neužitečným hmyzem - a jako takový není hoden života, jak ho žijí ostatní. A tak mě napadlo, že Řehoř Samsa a celá ten příběh je podobenstvím o člověku, který už toho má dost. Už nemůže, nemá motivaci, chuť a ani sílu,“ vysvětlil Goldflam, který tu režíruje pošesté a občas zde hostuje ve Faustovi a Markétce. I v tomto případě inscenaci doplní hudební čísla využívající muzikantské schopnosti členů souboru.
Strážce streamu
