Konec pražských akátů. Podle odborníků škodí přírodě

Je jich čím dál tím víc, cíleně hubí okolní vegetaci, vytlačují původní stromy i keře. Akátové stromy, kterých lze v okolí metropole najít pěknou řádku, upadly v dendrologickou nemilost a musí pryč.

Trnovníky bránily erozi, dnes jsou hrozbou V první polovině minulého století se akáty vysazovaly kvůli zpevnění svahů. V té době ještě nebylo známo, jak fatální účinky má tento strom na okolní přirozenou vegetaci. Akát svými kořeny do půdy vylučuje látky, které hubí okolní konkurenční rostliny, a dokáže tak původní vegetaci zcela vytlačit. Invazivní akát se navíc dokáže velmi dobře sám šířit, a to prostřednictvím kořenových výmladků – mladých výhonků vzešlých z pupenů na kořenech dospělého stromu. Proto je tak náročné akát z určité lokality spolehlivě odstranit. Tato snaha může trvat i více než pět let. Podle mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petry Fišerové není pohled na akáty černý nebo bílý. „Jeden pohled je pohled lesníků, kteří vidí akát jako introdukovanou dřevinu, která potlačuje přirozenou domácí vegetaci, druhý je pohled včelařů, kteří v akátu vidí včelařskou dřevinu,“ říká Fišerová. Proti úplnému vymýcení akátů bojují včelaři společně s ­myslivci.

Podle Jiřího Cafourka z Českého svazu včelařů je hubení těchto původně severoamerických stromů špatnou zprávou pro chovatele včel. „Akáty jsou jednou z nejlepších dřevin pro včelky. Velice rády totiž létají na jeho bílé květy s­dobrým nektarem, z­něhož je pak vynikající med. Velký úbytek těchto stromů by byla pohroma,“ řekl deníku Metro Cafourek.

Další výhoda akátu je podle včelařů také v tom, že v Praze kvete až počátkem léta. Zpestří tak včelkám stravu přesně tehdy, kdy má. Podle Cafourka se akátové výživě vyrovnají snad jen ovocné stromy. „Pokud nahradíte pokácený akát dubem, může to být prospěšné pro les. Pro včelu je to ale zcela nezajímavé,“ dodává Cafourek.

Akáty padly ve velkém již v ­Hostivaři nebo v Čimickém údolí. Brzy budou následovat další místa. Podle mluvčí Lesů hlavního města Prahy, které mají regulaci počtu stromů na starost, je kácení jediný způsob, jak zastavit špatný vliv stromů na okolní prostředí.

„Akát se pražských lesích vyskytuje téměř po celé Praze a ­lze těžko odhadnout přesný rozsah či počet stromů. Snahou lesníků je omezit jejich výskyt do té míry, že nebude vytlačovat naše původní dřeviny jako duby, buky a další stromy,“ říká mluvčí Lesů Petra Fišerová.

Zbavit se akátů ale nebude pro Prahu zrovna jednoduchý úkol. Nelze je totiž tradičně pokácet u země, protože by se v takovém případě opět rozmnožily. Jediným možným způsobem je tak podle dendrologa Aleše Rudla nechat podivně na místě čnít větší kus původního stromu. To potvrzuje i Fišerová: „Na nepřístupných lokalitách, skalnatých stráních a dalších místech je jeho potlačení obtížnější. Proto zde často zůstává,“ dodává.

Na hraně životnosti

Devadesát let roste v metropoli větší část akátů. Jsou tak na hranici své životnosti. Vysázeny jsou především na odlesněných stanovištích a svazích.