Nad Hostivařskou přehradou lítaly třísky. Na vině je elektrické vedení, do kterého začaly vzrostlé stromy nebezpečně zasahovat. Nově vzniklé mýtiny s pravidelnými pařezy, useknutými těsně u země ale u místních vyvolávají otázky. „Proč tu ve svahu trčí ty napůl useknuté akáty? Sekaly se tu před pár lety a doteď nedošlo k dokončení prací,“ stěžuje si čtenář František, který chodí k Hostivařské přehradě pravidelně venčit svého psa.
Trnovníků akátu se z Hostivaře rozhodly vymýtit Lesy hlavního města Prahy již v roce 2013. Stromy pocházející původně ze Severní Ameriky, které zde byly vysazeny v polovině minulého století, totiž upadly v jejich dendrologickou nemilost a musely rychle pryč. Podle vedoucího střediska lesů Václava Siteka se totiž při jejich sázení nevědělo, že jsou stromy nebezpečné pro okolní vegetaci.
„Svými kořeny do půdy vylučují látky, které hubí okolní konkurenční rostliny, a dokáží tak zcela vytlačit původní vegetaci. Invazivní akát se navíc dokáže velmi dobře sám šířit, a to prostřednictvím kořenových výmladků – mladých výhonků vzešlých z pupenů na kořenech dospělého stromu,“ vysvětluje Sitek.
Právě ony výmladky jsou však podle dendrologa Aleše Rudla kamenem úrazu. Aby se totiž Hostivař akátů nadobro zbavila, nesmějí se tu stromy uříznout úplně u země. Jinak by se totiž strom šířil dál. Na místě tak zůstaly podivně vyhlížející zbytky původních stromů. „Určitě by pomohlo dát na místo ceduli, aby lidé věděli, oč jde a nemátlo je to. Jinak jde ale o standardní postup, který lze v Praze zahlédnout třeba také v Čimickém údolí,“ vysvětluje Rudl.
Nad Hostivařskou přehradou se pražské lesy snaží obnovit původní stromy, mezi které patří například duby, což bude trvat minimálně pět let.
