O víkendu jsem jel nakoupit něco na Pankrác. Stojím na přechodu pro chodce, co vede od metra naproti ke kancelářským budovám. Opravují tam vozovku, jeden pruh je uzavřený. Čehož ale hned využili řidiči a začali tam dočasně parkovat své miláčky. A já si najednou vzpomněl, jak tu v osmdesátých letech v prostředním dělicím pruhu bývalo parkoviště. A jak se z něho svého času stal zřejmě první pražský i československý neoficiální občanský autobazar. Nevím, kdy se tam objevilo první auto s tabulkou za předním oknem, kde majitel napsal základní údaje o autě, kolik má najeto a občas i to, kolik za něj chce. Někteří připojili telefonní číslo (připomínám, že to byla éra pevných linek). Jiní riskovali vytopení v případě slejváku, protože nechali mezírku v předním stahovacím okně s výzvou – nabídky vhazujte sem. O auta se tak nepřímo soutěžilo. Kdo nabídl majiteli nejvíc, ten si ho z parkoviště odvezl.
Nedohledal jsem, kdo s nápadem nabízet k prodeji ojetinu bez prostředníka. Tím totiž bývaly jedině oficiální autobazary podniku Klenoty. A tam se vcelku slušně fixlovalo, ceny bývaly horentní. Takže lidová tvořivost sama vygenerovala tenhle pankrácký autobazar. K vidění tu byly nejen lido demo vozy jako žigulíky, wartburgy nebo vzácnější jugoslávská Yuga. Za relativně slušné ceny tu byly i domácí škodovky, bratrské volhy si moc nevybavuji. Nescházela tu samozřejmě ani západní vozidla. Ta bývala většinou za ceny, které byly pro pouliční kupce nedosažitelné. Navíc tehdy obrácená tržní ekonomika mohla za to, že staré západní vozidlo, ale i to východní, se dalo prodat za cenu vyšší, než když bylo nové, třeba z Tuzexu. Nabídka byla bídná, na nové vozodla některých zneček se čekalo roky. Celková nabídka byla na tomhle parkovišti určitě pestřejší, než nabízel tehdejší československý automobilový trh. Takže Pankrác byla jasná volba.
Taky si už moc nevzpomínám, jestli zákonů doby dbalí úředníci nějak proti prodeji tímto způsobem zakročovali. Ale co nebylo výslovně zakázáno, bylo nevýslovně povoleno.
Když padl režim, parkovištní bazar přišel o výjimečnost, podobných „polních“ prodejen vznikly desítky, i dnes slavná áčka začínala na trávě vysypané štěrkem a za drátěným plotem. Pouliční bazary nahradily nejdřív tištěné rubriky v Annonci, později internetové autobazary.
Máte-li nějaké vzpomínky a zkušenosti s pankráckým parkovacím bazarem, napište na pavel.hrabica@metro.cz.
Strážce streamu
