Režiséři, i když točí vesnické příběhy, si hlavně kvůli snadné dostupnosti a nižším nákladům vybírají do svých filmů pražské hřbitovy. Jejich filmové štáby tak míří hlavně do okrajových částí města.
„Na hřbitově je při filmování především důležité, aby pracovní štáb a také herci zachovávali pietu místa,“ připomíná Petr Piskáček z lokační agentury Locaters, která pro filmaře vyhledává vhodná místa pro natáčení. Hřbitovní atmosféře jsou přizpůsobené i filmované scény, aby ani svým vyzněním nenarušily atmosféru lokace.
Cizinci i naši
|
Režisér Jiří Sequens se zapsal do filmové historie nejen nezapomenutelnými příběhy detektivů z pražské „čtyřky“ v Hříšných lidech města pražského, ale i dobově poplatným seriálem Třicet případů majora Zemana. Ve filmu Smrt černého krále mu posloužil šárecký hřbitov na Hanspaulce. I když se mělo podle scénáře jednat o pohřeb v Hostivaři, produkce zvolila pro filmování malebný hřbitov tyčící se nad Šáreckým údolím. Ve filmu se zde odehrává pohřeb jednatele a účetního hostivařské firmy v podání Vlastimila Brodského. Jedním z hudebníků smuteční kapely je i Josef Kemr. Právě tento herec nakonec spočinul na tomto hřbitově, kterému se neoficiálně říká také U Matěje.
Podruhé zamířil Jiří Sequens se štábem na Zbraslav. Na vrchu nad touto městskou částí je hřbitov s hrobkou, která v kultovním díle Studna představuje místo, kam se v noci vloupal neznámý pachatel.
Nenápadný hřbitov ukrytý v lesním prostoru vysoko nad vltavským údolím v Chuchelském háji si zahrál v 60. letech minulého století v detektivce Poklad byzantského kupce. V tomto případě představoval hřbitovní místo na jižní Moravě. Herec Ilja Prachař jako hlavní pachatel vraždy se tady snaží dostat do hrobu s ukrytými cennostmi dávného byzantského obchodníka.
