1898 - Majitel pražského železářství Ladislav Rott napsal dopis městské radě, v němž neúspěšně navrhl zřídit podzemní dráhu.
1912 - Městský inženýr Bohuslav Vondráček navrhl postavit linku podzemní tramvaje z Václavského náměstí k Rudolfinu.
1926 - Inženýři Vladimír List a Bohumil Belada předložili studii podzemní dráhy, v níž zřejmě jako první použili termín "metro". Linka měla vést z Palmovky na Anděl.
1930 - Elektrické podniky vypsaly soutěž na řešení dopravy v Praze. Žádný z předložených projektů nebyl vybrán k realizaci.
1939 - Studijní oddělení Elektrických podniků vypracovalo projekt sítě rychlých drah. Původně mělo jít o podzemní tramvaj, správní výbor města ale záhy změnil zadání na klasické metro.
1941 - Byl dokončen podrobný projekt tratě z Dejvic na Pankrác a generální projekty dalších dvou tratí: ze Smíchova do Libně a od Výstaviště na Floru.
1949 - Výstavba metra byla odložena nejméně do roku 1960.
1953 - Vláda schválila výstavbu metra; přípravy však byly záhy zastaveny.
Červen 1965 - Vláda rozhodla o vybudování systému podpovrchové tramvaje, kterou mělo výhledově nahradit metro.
6. ledna 1966 - Byly zahájeny přípravné práce nutné k vybudování první trasy podpovrchové tramvajové trati.
9. srpna 1967 - Vláda přijala usnesení o výstavbě klasické podzemní dráhy namísto podpovrchové tramvaje.
20. ledna 1969 - Na Pankráci, mezi Štětkovou ulicí a Náměstím Hrdinů, byla zahájena ražba prvního tunelu metra.
Březen 1971 - Vláda rozhodla o nákupu souprav metra ze Sovětského svazu, ačkoliv podnik ČKD Tatra Smíchov vyvíjel vlastní jednotky Tatra R1. První ruské soupravy Ečs dorazily do Prahy v říjnu 1973.
2. ledna 1974 - Začal zkušební provoz bez cestujících.
9. května 1974 - Slavnostní zahájení provozu na prvním úseku metra, na lince C v úseku mezi Florencí (tehdy Sokolovská) a Kačerovem. V roce 1980 byla linka prodloužena z Kačerova na Háje (tehdy Kosmonautů), o čtyři roky později z Florence na Nádraží Holešovice (tehdy Fučíkova), v roce 2004 na Ládví a o další čtyři roky později do Letňan.
12. srpna 1978 - Zahájení provozu na prvním úseku linky A z Dejvické (tehdy Leninova) na Náměstí Míru. V roce 1980 začalo metro jezdit do stanice Želivského, o sedm let později na Strašnickou a v létě 1990 na Skalku. Od května 2006 je konečnou linky A Depo Hostivař.
- Do provozu byly uvedeny nové soupravy typu 81-71, které nahradily původní vozy Esč.
29. září 1985 - Na linkách A a C byly zrušeny turnikety (na lince B nebyly nikdy zavedeny).
2. listopadu 1985 - Zahájen pravidelný provoz na prvním úseku linky B mezi stanicemi Florenc a Smíchovské nádraží. Na podzim 1988 začalo metro jezdit do Nových Butovic (tehdy Dukelská) a o dva roky později z Florence na Českomoravskou. V listopadu 1994 se konečnou stanicí linky B stal Zličín a o čtyři roky později byla trať prodloužena na Černý Most.
4. února 1998 - Do zkušebního provozu s cestujícími vyjela první rekonstruovaná souprava 81-71 M.
2. října 1998 - Zahájeny zkušební jízdy soupravy M1, kterou vyrobilo Konsorcium ČKD-Siemens-Adtranz.
Srpen 2002 - Metro poškodila povodeň; z provozu bylo vyřazeno celkem 25 stanic, zatopeno nebo poškozeno jich bylo 16. Nejvíce voda zasáhla linku B.
8. května 2008 - Byl zahájen provoz na dosud posledním otevřeném úseku metra, který vede z Ládví do Letňan.
21. června 2010 - Začala ražba tunelu pro nový úsek linky A z Dejvické do Motola.
Strážce streamu
