Tématem posledních týdnů je válka. Působí u vás zaměstnanci z Ukrajiny?
Historicky u nás pracuje několik řidičů z Ukrajiny. V jejich těžké situaci se je snažíme podporovat. Mnozí z nich si začínají dělat starosti s povolávacími rozkazy. S otevřenou náručí přijmeme každého příchozího zájemce z Ukrajiny, který by u nás chtěl řídit autobus. Víme, jak pomoci s vyřízením vízové a pracovní administrativy, pomáháme se získáním profesní způsobilosti řidiče. K dispozici jsou tlumočníci nebo školení v ukrajinštině. Na zaškolení by se podíleli i současní ukrajinští kolegové.
Najdou u vás uplatnění také ukrajinské ženy?
Uvědomujeme si, že většina nově příchozích z Ukrajiny jsou ženy. Naše společnost má se ženami řidičkami vynikající zkušenost, i cestující si je často chválí. Navíc naše minibusy a midibusy jsou typově menší vozy, a proto mohou řidičům a řidičkám v novém prostředí více vyhovovat. Doufáme, že v rámci solidarity najdeme pochopení i na straně cestujících. Obrátili jsme se i na Dopravní sekci Hospodářské Komory ČR s prosbou o koordinaci možnosti rekvalifikačních kurzů pro zájemce o práci přicházející z Ukrajiny, pro případ, že by si potřebovali rozšířit řidičské oprávnění na skupinu D, která je určená pro autobusy.
Jaká je historie vašeho působení v hlavním městě?
Naše společnost vznikla v roce 2010 jako specialista na malé a střední autobusy, aby obsloužila místa, která MHD v té době nepokrývala. Klasický autobus je dlouhý a malými uličkami v centru nebo v nemocnicích neprojede. Osmiapůlmetrovými midibusy jsme tehdy pomohli obsloužit linkou 166 nemocnici Bulovka a později uličky centra pomocí linky 194. Velké změny znamenal rok 2019. Tehdy město soutěžilo podstatnou část linek, které provozují soukromí dopravci. Podařilo se nám obhájit asi 80 procent našich výkonů, nicméně se nám změnila skladba linek.
Vaše busy lze potkat v Lipencích, které se nacházejí v západní části nejjižnějšího výběžku Prahy, ale také v centru.
Proto je nyní složitější dispečersky a organizačně vše zajistit. Můžeme se tak potkávat s „novými“ pasažéry na lince 164 na Zličíně, Petřinách, v Řepích či na lince 153 v Radlicích a na Smíchově.
Jako dopravce musíte dodržovat standardy, které vám nařizuje Ropid. Které to konkrétně jsou?
Standardy pro vzhled a vybavení se týkají designu, velikosti a vybavení technologiemi pro odbavení a informování cestujících. Primárně se vychází z jednotlivých linek podle plánu organizátora dopravy. Tam jsou klíčovými faktory požadovaná kapacita a možná fyzická průjezdnost pro konkrétní velikost autobusu na dané lince. Když to hodně zjednoduším, tak kloubový autobus všude neprojede, nevytočí se a jeho kapacita nemusí být využitá.
A další požadavky?
Ty se týkají počtu dveří, míst pro stojící a sedící cestující, míst pro invalidy, kočárky. Autobusy musí být vybaveny informačním systémem pro cestující, nízkopodlažními nástupy a podobně. Je to dlouhý seznam. Vybavení autobusu všemi technologiemi je v nákladech několik set tisíc korun, zahrnuje počítačovou síť se spoustou hardwaru od různých dodavatelů. Rozchodit to, aby vše fungovalo, a pak zajistit provoz, to je výzva pro naše techniky.
Je něco, co jste si prosadili jen vy a ostatní to nemají?
Nedávno jsme do provozu MHD v Praze uváděli nový autobus firmy BMC. Společně s pracovníky Ropidu a dodavatelem jsme si jeho uvedení do standardu PID „museli odpracovat“ do posledního detailu. Neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že nový autobus zaznamenal také velký zájem ze strany autobusových fandů a získal ocenění bus měsíce na jednom z odborných serverů. Autobusy BMC jsou náš unikát, u jiného dopravce v Praze se s nimi zatím nesetkáte.
Stávají se situace, kdy s Ropidem nesouhlasíte?
Asi se nedá čekat, že se s organizátory dopravy ve všem shodneme, ale na druhou stranu jsou naším zákazníkem. Jako všude jinde v životě, tak i v dopravě platí, že vzájemný respekt a dobré pracovní vztahy jsou alfou i omegou dobrého výsledku. Troufám si říct, že dobré vztahy s organizátory máme. Organizátoři rozumné a podložené komentáře ze strany dopravců akceptují.
Můžete uvést příklad nějakého i drobnějšího sporu?
I když už je to pár let, mám v živé paměti třeba zavádění nového odbavovacího systému. Tehdy do hry vstupoval třetí partner – dodavatelé těchto systémů. Naprogramování a doladění si zabralo více času, než původně organizátoři plánovali. Ale vše se společným úsilím zvládlo.
Jak je to s kontrolami?
Zkuste si představit, jak udržujete během dne čistotu vozu i ve voze, když vám v Praze napadne deset centimetrů sněhu, který se v půlhodině změní ve stříkající hnědou kaši. Když má kontrolor standardů kvality zrovna na ten den naplánovánu revizi čistoty vozů, tak je prakticky nemožné ho přesvědčit, že jste ráno z garáží vyslali vymydlený blesk.
Kdo zodpovídá za pořádek ve vozech?
Většinou má jeden autobus „přidělený“ určitá dvojice řidičů a ti se o něj dobře starají. Ale řidič je u nás brán jako kvalifikovaný pracovník. Na našem pracovním trhu je tedy poměrně vzácný. Je totiž jednodušší někoho zaučit na kvalitní úklid vozu než získat příslušné řidičské oprávnění na autobus. Navíc důkladně umýt autobus lze pouze na parkovištích, kde je dostupná voda a kanalizace. Proto je praxe taková, že řidič je odpovědný pouze za základní pořádek ve voze.
A co větší úklid?
Větší úklid vnitřku i vnějšku vozidla provádíme pravidelně zejména o víkendech, kdy se vypravuje méně vozidel. Naše hlavní zázemí je v Hostivaři, ale vzhledem k umístění našich linek pronajímáme parkoviště v centru, Radlicích a na Zličíně.
Nejen pražští dopravci se v posledních letech potýkali s nedostatkem řidičů, protože spousta končila v izolaci či karanténě.
I ostatní dopravci potvrdí, že je to dodnes boj. Nevyhneme se přesčasům. Udržujeme si spojení s řadou bývalých kolegů, kteří odešli mimo obor, udržují si školení a vypomohou nám, když je potřeba. V nouzi vypomohou i naši kolegové z kanceláře, kteří mají příslušná oprávnění. Při získávání nových kolegů hodně sázíme na kontakty všech našich spolupracovníků.
Čím lákáte nové řidiče?
Vrátili jsme se k náborovým příspěvkům. Přispíváme na rekvalifikaci – třeba doškolení řidičáku z B na D. Nabíráme v zahraničí. Nabízíme individuální podmínky v maximální možné míře, jako je výběr konkrétních služeb, dnů, linek a podobně.
Dá se říct, že čím dále od středu metropole, tím hůře se řidič na příslušnou linku shání?
Obecně se dá říct, že čím dále od Prahy, tím hůře se řidiči shánějí, ale když už pak linka někomu sedne, je to držák. A musím to několikrát zaklepat. Díky kombinovanému úsilí našeho plánování a ochotě řidičů jsme nemuseli ani rušit spoje, ani přecházet na prázdninový jízdní řád. Ale bylo to jen o vlásek.
Jak se vám líbí počty pruhů pro busy?
Preferenční pruhy pro autobusy dělají MHD více atraktivní a pomáhají přesvědčit řidiče aut, aby volili ekologičtější hromadnou dopravu. Osobně si myslím, že Praze chybí systém parkovacích domů a parkovišť, jaký je třeba ve Vídni, který řidiče nutí a zároveň jim umožňuje zaparkovat na kraji širšího centra a pokračovat pěšky či MHD. V centru Vídně jsou převážně ekologické elektrominibusy, které se pohybují i na pěších zónách. To by mohl být pěkný příklad i pro Prahu, jak spojit efektivní dopravu s ekologickým přístupem.
Nosí vaši řidiči stejnokroje? Nosí je rádi?
Někdo nosí stejnokroj rád, ale máme i kolegy, u kterých musíme dodržování stejnokrojové disciplíny kontrolovat. Naši dispečeři bývají vybavení náhradními kusy oděvu, aby zjištěné zanedbání bylo možno podle situace rychle napravit. Důležitá je i variabilita. Máme řidiče, kteří chodí v košili, kravatě a vestičce, ale hodně jich preferuje i uvolněnější polo tričko a bundu.
