Koncerty na netradičních místech. Spectaculare pohladí uši i oči

K ­hlavním jménům, která letos uvede, patří například norská legenda ambientu Biosphere, britský „techno romantik“ Nathan Fake, německý producent Christian Löffler. Například už v pondělí (23. ledna) v kostele u Salvátora vystoupí drážďanský skladatel a producent Sven Helbig s desetičlenným sborem, který propojuje světy klasické hudby a elektroniky.

16 fotografií

„Zajímavostí je, že Sven spolupracoval s hvězdami britského popu Pet Shop Boys a společně připravili nový soundtrack k filmu Křižník Potěmkin nebo například aranžoval smyčce pro kapelu Rammstein,“ říká dramaturg festivalu Josef Sedloň, který je právem považovaný za velkého vizionáře – českému publiku už desítky let představuje zajímavá jména na světové hudební scéně.

Letošním největším tahákem bude stejně jako minulý rok norský umělec Biosphere, který vystoupí v planetáriu 2. ­února. Společnost jeho hudbě budou dělat vesmírné projekce, které budou promítat superprojektory. „Bude v rozlišení 8K, což je největší možné zatím rozlišení, které se kdy promítalo. Věřím, že to bude obrovský zážitek s ­hudbou tohoto legendárního umělce žijícího za polárním kruhem,“ představuje náplň festivalu pro deník Metro Sedloň.

Návštěvníci se mohou těšit na příjemné hlazení uší i­ očí – klidnou hudbu totiž doplní pestrobarevné hvězdokupy, mléčné dráhy, žhnoucí hvězdy, průlety rojem asteroidů a další obrazy.

Rozhovor s dramaturgem festivalu Spectaculare, Josefem Sedloňem

Josef Sedloň, dramaturg festivalu Spectaculare

Josefe, váš festival je ve řadě věcech výjimečný. Třeba v tom, že se koncerty konají v netradičních prostorách - u Salvátora nebo Planetáriu. Jak se daří v takových prostorách takové koncerty dají realizovat? Náročné na zvuk, projekce?
Je pravda, že festival Spectaculare se mimo domovskou scénu Paláce Akropolis stále více objevuje na různých jíných dalších místech po celé Praze, jsou to jak zavedená místa jako kluby či divadla, ale také ́site specific ́ jako je třeba planetarium či kostely. Samozřejmě tyto místa jsou náročnější na celkovou produkci a zvuk, ale i teplo. Je fakt, že festival má už při čtvrtém ročníku už více zkušeností, ale vše je samozřejmě více i finančně náročné. Věřím, že to lidé ocení a přijdou. V případě Biosphere v planetariu se to potvrdilo, všechny tři představení se vyprodala za dva dny.

Právě vystoupení Biosphere v planetáriu bude zajímavé tím, že během něj budou použity místní velmi citlivé projektory...
Ano, je to v rozlišení 8K, což je největší možné zatím rozlišení, které se kdy promítalo. Projekce je oproti před dvěma letům kompletní a celá dodělaná studiem Initi.org a věřím, že to bude obrovský zážitek s hudbou tohoto elektronického hudebníka žijícího za polárním kruhem, který je ve svém žánru legendou. Je skvělé, že o toto ekluzivní představení je zájem už i v zahraničí. Avšak projekce či jiná vizuální představení se chystají i na další akce, určitě se těším na koncert Sven Helbiga s desetičlenným sborem Pražští pěvci, kde bude kombinace projekce, světel i svící.

Jak dlouho trvá takový festival připravit?
Je to práce tak od konce léta, kdy začínám kontaktovat první interprety, ale nápady přicházejí už v průběhu celého roku. Letošní ročník je asi nejrozsáhlejší a také nám dal asi nejvíce práce. Věřím, že to lidé ocení a přijdou se podívat aspoň na jeden koncert, workshop, výstavu či divadelní představení. Festival nabízí i filmovou část, která probíhá v kinech Bio Oko a Světozor, tam bych rád upozornil i na sérii filmů právě s hudbou Jóhanna Jóhannssona.

Kde nacházíte zajímavá jména pro svoje koncerty?
Přichází přirozeně tím, že žiju hudbou dá se říci 24 hodin denně. Vysílám už přes 25 let na Radiu 1 a hudbu sleduju ještě od svých teenager let. Potkávám spoustu lidí z hudební oblasti, chodím pravidelně na koncerty, navštěvuju festivaly i parties. Je fakt, že si tam někdy přijdu už trochu starší.

Podle jakého klíče si muzikanty vybíráte?
Tím primárním je můj osobní vkus a touha tuto hudbu naživo dovézt, navíc mám rád nová jména, která nejsou většinou ani v kurzu. Zároveň toužím i po některých starších interpretech, ale tam už peníze hrají roli.

Jaké zajímavé jméno byste chtěl do Prahy ještě přivést?
Moje srdcovka jsou Underworld, z těch starších jmen, jinak bych rád zde viděl skupinu The Acid a zpěváka Ry X či Dj Erol Alkan.

Co byste vypíchl z doprovodných programů Spectaculare?
Určitě workshopy, dále filmové představení v divadle Alfréd či Ponec, kde třeba vystoupí ve společném představení divadelní sdružení Spitfire Company s Orchestr BERG, dále bych doporučil navštívit výstavy, určitě tu v Chemistry Gallery Spectaculare Art Show, která nabízí unikátní interaktivní umělecké objekty. Ostatně více lze najít už na stránkách www.spectaculare.cz

V jednom rozhovoru jste řekl, že festival typu Spectaculare sledují „trendsetteři“. Dá se říct, že na ně chodí manažeři vydavatelství, kteří hledají zajímavou hudbu, kterou pak dokáží procpat do mainstreamu?
Pevně v to věřím, ale asi ne na každý koncert, neboť můj hudební vkus není většinou o trendech, ale o osobním prožívání hudby, kterou chci sdílet. Cítím, že ve všech koncertech je linie určitýho hojivýho proudu, vůbec poslední dobou se soustředím na léćivost hudby samotné.

Jaké máte vlastně vztahy s muzikanty, kteří na Spectaculare vystupují?
Je to jako v životě, s někým si sedneš od počátku, s někým vztah postupně buduješ, protože se vzájemně vážíte a chce to čas a s některými to nevyjde, což je v méně případech. S umělci se dostanu po většinou do osobního vztahu téměř vždy, ale jen s některými zůstáváš v trvalejším kontaktu.

Kde byste rád Spectaculare viděl? Před dvěma lety jste pro deník Metro řekl, že se necháváte inspirovat například barcelonským Sónarem...
Festival Spectaculare jde svou cestou, je to mé osobní hudební vyjádření toho, co mám hudebně rád a co objevuju během roku. Je to pro mě příležitost sdělení mimo verbální formy. Cítím, že si festival našel svoje místo v tomto ́mrtvém ́ období zimy a že nabízí hudbu, která je kvalitní, i když se nejedná o velká jména.

Vy sám pořádáte koncerty a festivaly několik let, například Lucky People Center, Open Air Field, z koncertní série je třeba zmínit Music Infinity. Kdy a za jakých okolností si začal dělat koncerty spíš s klidnější atmosférou?
Byl to přirozený vývoj, po 90. letech s agenturou Lighthouse a boomem taneční hudby se mi narodily děti, Lighthouse v roce 2003 skončil a vydal jsem se hudebně více k hudbě, která fúzuje elektroniku s dalšími styly jako jazz, vážná hudba, ambient či post rock. Od roku 2005 pak spolupracuju s Palácem Akropolis na koncertní sérii Music Infinity, která je orientovaná na náročného posluchače, prostě hudební hledače.)

Letošní ročník však přináší spoustu i klubových eletronických akcí, v podstatě parties. Hned v pátek 20. ledna jsme otevřeli kultovní minimal elektronické značky Kompakt v Radlické kulturní sportovně, kde vystoupí naživo projekt Saschienne a také luxusní djs Dave DK a Patrice Bäumel, jejiž zvuk mě moc baví, Dave DK je zvukově hravý a deepy a Patrice zase hypno deep space techno.

Přemýšlíte, že byste znovu dělal nějaký letní festival?
O tom už přemýšlíme s mým bývalým kolegou z Lighthouse, Markem Vavrošem dlouho, ale zásadní jsou v tomto finance a sponsor, bez toho to nejde udělat. Pouze ze vstupného se u nás festival jen dělat nedá.