Magistrát zahájil přípravné práce na rekonstrukci náměstí v Praze 3 letos v lednu. Velká část takzvaného Jiřáku je sice oplocená, i v době rekonstrukce zde však bez problému probíhají kulturní akce a farmářské trhy. Práce potrvají zhruba rok a půl. Vyjít mají na zhruba 477,8 milionu korun včetně DPH. Více než dvacet let připravované úpravy náměstí budou postupně zahrnovat například zbudování nového prostranství pro pořádání akcí před kostelem, nahrazení asfaltu dlažbou nebo mlatovými povrchy, přesun kašny nebo opravu a rozšíření dětského hřiště. Podle magistrátu bylo ze zdravotních důvodů nutné vykácet asi padesát stromů, vysazeno bude 150 nových. Půjde zejména o platany, ale také javory, habry, duby, lípy nebo okrasné třešně. Zavlažování zeleně zajistí z již zmiňované nově vybudované speciální nádrže.
„Při severní straně kostela je navržena akumulační nádrž dešťových vod pro jímání dešťových vod ze střechy kostela. Tato voda bude dále využívána jako zdroj vody pro závlahový systém celého náměstí. Tedy všechny trávníkové plochy budou zavlažované automatickým závlahovým systémem,“ říká pro deník Metro mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Dvě jsou lepší než jedna
Podle Hofmana se však na náměstí počítá ještě s druhou nádrží je retenční nádrž v západní ploše náměstí.
„Do této retenční nádrže bude sváděna dešťová voda z plochy náměstí. Retenční nádrž bude napojena na kanalizační síť šachtou pro regulovaný odtok. Dešťová voda bude před likvidací do kanalizační sítě přednostně využívána k závlahám,“ dodává pro Metro Hofman s tím, že všechny projekty na území Prahy musí dodržovat Pražské stavební předpisy, ve kterých jsou mimo jiné stanoveny požadavky na hospodaření se srážkovými vodami.
Vznikne i na Václaváku
Dešťovka se v hlavním městě chytá do nádrží skutečně ledaskde. Městská firma Kolektory Praha, která má kromě správy podzemních chodeb s inženýrskými sítěmi na starost také podzemní retenční nádrže, dokonce buduje nádrž na stovku kubíků vody v rámci rekonstrukce horní části Václavského náměstí. Retenčních nádrží v majetku Prahy a ve správě městské firmy Lesů hlavního města Prahy je pak celkem 26 a převážně vypadají jako klasické rybníky. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) je zase hlavním koncepčním pracovištěm metropole v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města. „V Praze je mnoho retenčních nádrží s různými funkcemi, umístěných jak na samostatných kanalizacích pro dešťovou vodu, tak na jednotné kanalizaci, která odvádí splašky i dešťovou vodu. Mohou to být podzemní nebo otevřené vodní plochy,“ vysvětluje pro deník Metro mluvčí IPR Marek Vácha.
Pro správu dešťových vod jsou podle Váchy klíčové dva koncepční dokumenty. První z nich řeší samostatně hospodaření s dešťovými vodami, druhý pak péči o stromy. Pak tu máme ještě stavební zákon a zákon o vodách. Tyto zákony zase vyžadují, aby stavebníci řešili hospodaření s dešťovými vodami při stavbě nebo ji odváděli do kanalizace. Začátek trendu umisťování podzemních nádrží nelze však podle Váchy jednoznačně určit. „Rostoucí potřebou zadržování dešťovky v místě spadu a zvyšující se zastavěností lze nicméně v budoucnu očekávat nárůst jejich počtu,“ míní Vácha.
Zalitý Václavák
|
