Radní si dali čas na rozmyšlenou už jen proto, že Rott nebyl žádný baron Prášil. Již v letech 1881 a 1883 významně přispěl k obnovení Národního divadla po požáru. Ladislavův kredit navíc zvyšoval otec Vincenc Josef Rott, jenž nechal vystavět známý Rottův dům na Malém náměstí.
Argumenty Ladislava Rotta každopádně měly hlavu a patu. Vedle toho, že nabídl radě finanční záruky, hodlal šikovně propojit stavební práce spojené s asanací (bourání a následná výstavba noblesního Josefova či Podskalí v letech 1895 až 1914).
Ale jak všichni víme, pražské metro se rozjelo až v roce 1974, více než sedmdesát let po Paříži (1900) či Berlínu (1902). Důvod? Zkostnatělý přístup radních, kteří úvahy o podzemce stopli kvůli tomu, že asanace už byla v pokročilém stadiu a výstavba metra by ji údajně zdržela.
Rottův návrh počítal s trasou vedoucí z Karlína přes Rudolfinum a Národní divadlo do Podolí. Na papíře byla připravena i druhá trasa, ta měla vést z Malé Strany na Vinohrady.
PrehistoriePražská podzemní dráha v květnu oslavila narozeniny. Plány na postavení metra v hlavním městě ale sahají více než 100 let do minulosti. Samotný termín metro třeba jako první už v roce 1926 použili inženýři Vladimír List a Bohumil Belada. Prehistorii pražské podzemky si nastudujte zde. |
