metro.cz

Počasí v Praze

17 °C / 20 °C

Středa, 23. června 2021. Svátek má Zdeňka.

Větší foto
Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Příkopy jsou plné plastových obalů. V Česku se o zálohách na petky stále vedou diskuse

  8:49
Spory o to, jestli zavést zpětné vykupování plastových nápojových obalů, nebo zůstat u prověřeného vyhazování do žlutých kontejnerů, vzbuzují mezi zastánci a odpůrci stejné emoce, jako mezi vyznavači cigaret a bojovníky proti tabáku.

Na jedné straně jsou výrobci nápojů a obchodníci, pro které by nákup vratných automatů a zajištění skladovacích prostor znamenaly nemalé finanční náklady. Na druhé straně zastánci ekologie a udržitelné výroby. Jedním z častých argumentů ekologů je to, že naše příroda je zavalená PET láhvemi. „Mnohé studie týkající se znečištění plasty obsahují řadu nepřesností,“ argumentuje Pavel Peterka, analytik zabývající se odpadovým hospodářstvím. To, že vnímáme plastový odpad kolem sebe podle něho ještě neznamená, že jsme jím doslova zavaleni.

Evropská směrnice

10

Zálohování PET láhví funguje zatím v deseti evropských státech. V roce 2022 se jako první ve střední Evropě připojí Slovensko. Do roku 2025 mají státy EU zajistit 77procentní návratnost plastových láhví.

Iniciativa Zálohujme udává, že ročně zůstane v přírodě téměř 1900 tun PET láhví. „To by znamenalo, že se v současnosti nachází v Česku ve volné přírodě přes 1,2 miliardy PET láhví,“ uvádí analytik Peterka. Podle takového výpočtu by na ploše Česka měly v každém čtverci 10 krát 10 metrů ležet dvě pohozené plastové láhve. V rozpoznatelné vzdálenosti by tak měl každý člověk vidět kolem sebe téměř 160 kusů petek.

Nicméně EU trvá na tom, aby se v dohledné době většina PET láhví vracela do recyklace ne přes žluté kontejnery, ale přes vratné automaty. Výši zálohy za jednu láhev si mohou jednotlivé státy určovat samy. Například v Chorvatsku dostanete zpětně v přepočtu necelé dvě koruny, ve Finsku, podle velikosti obalu, až deset korun. Slováci, kteří zavedou zálohy za tři roky, plánují vracet za kus asi 2,60 koruny. Za vrácenou láhev nemusí spotřebitel dostat pouze peníze. V Římě obdrží v metru po vhození do automatu člověk jízdenku.

Zálohovací systém byl v Evropě v počátcích předmětem zájmu podsvětí. „Albánské gangy dovážely do Německa láhve, které se vyráběly v Polsku jenom proto, aby se do nich neplnily nápoje, ale vkládaly se do vratných automatů,“ připomíná Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Cena láhve se pohybovala v haléřích, při jejím výkupu se zisk u jediného kusu počítal kolem dvou až tří korun. 

Komentáře

Hlavní zprávy

Řádili v Zahradním Městě Pat a Mat? Modré zóny vedou podél fiktivního chodníku

vydáno 23. června 2021  15:34

Podivný úkaz vyfotografovala čtenářka v Konvalinkové ulici v Praze 10. Od deníku Metro získává odměnu 300 korun.   celý článek

Nejvíc špindírů se v průběhu pandemie urodilo v Praze. Každý desátý Čech zlenivěl

vydáno 23. června 2021  6:00

Snídaně v posteli, oběd možná u stolu v kuchyni a večeře? Ještě uvidíme. Home office změnil nejen „pracovní návyky“.  celý článek

Do pražských kohoutků zase teče Vltava. V podolském chrámu vody to opět hučí

vydáno 22. června 2021  17:00

Příjemný chládek. Kolem asi dvacet přihlížejících novinářů. Náměstek primátora Petr Hlubuček právě stiskl dotykovou obrazovku na velkém panelu. Gesto...  celý článek

Chcete vychlazenou MHD? Deník Metro radí, jak předejít horkým chvilkám

vydáno 22. června 2021  6:00

Jako v peci, či naopak v mrazáku. Tak čtenáři Metra v posledních dnech popisují prostředí v pražské hromadné dopravě. Teplotní pohodu si lze přitom...  celý článek

Vaše fotky z Prahy