Robert Plicka, Hlas zvířat
V advokátní praxi se zabývá všemi oblastmi práva. Navíc v roce 2018 s manželkou Terezou založil neziskovou organizaci Hlas zvířat, která efektivně bojuje za jejich práva.
Robert Plicka (uprostřed)
Co je hlavním úkolem Hlasu zvířat?
Ukázat pachatelům týrání zvířat, že jejich chování bude potrestáno. Spolek nesanuje pouze následky týrání zvířat, ale pracuje také na efektivním odstranění příčiny. Hlas zvířat iniciuje, připravuje a podílí se na legislativních změnách v oblasti ochrany zvířat.
Co pokládáte za největší úspěch?
Pokud ponecháme stranou stovky zachráněných zvířat z množíren či z jiných nevhodných podmínek, patří sem jednoznačně novela trestního zákoníku. Novelu jsme připravili a sepsali ve spolupráci s našimi právníky z advokátní kanceláře Plicka & Partners, trvalo nám to dva roky a necelé tři tisíce hodin práce, abychom novelu prosadili v Parlamentu ČR. Nakonec jsme docílili toho, že novela vešla loni v červnu v účinnost. Česko tak má nejpřísnější trestněprávní postihy za týrání zvířat na světě. V rámci novely jsme z týrání zvířat u nejbrutálnějších případů udělali z přečinů zločiny se sazbou až šest let, kdy konečně bude možné pachatele týrání zvířat dostat do vězení za brutální případy týrání zvířat. Podařilo se nám kriminalizovat množírny a vytvořit pro ně samostatný trestný čin.
Jak často vás lidé kontaktují s tím, že je v jejich okolí ubližováno zvířatům?
Denně, jelikož jsme v Česku pravděpodobně jediným spolkem, který dokáže takto efektivně nejenom odebrat týraná zvířata, najít jim nový domov, ale také potrestat pachatele a měnit legislativu v oblasti ochrany zvířat. Bohužel, z důvodu nedostatku podpory a dárců není trvale udržitelné přijímat denně nové případy. Jejich příjem jsme dočasně pozastavili, abychom se mohli věnovat případům nahlášeným dříve. Ale doufáme, že se naše základna podporovatelů rozšíří a budeme tak moci opět aktivovat náš formulář na nahlašování množíren.
Letošní ceny SDGsAsociace společenské odpovědnosti pořádá pátý ročník Cen SDGs, které oceňují inovativní projekty, jež naplňují globální cíle a mění tak Česko i svět k lepšímu. Ceny nově přinesou také bezplatný vzdělávací program v rámci Akademie SDGs. Do cen je možné se přihlašovat do 31. března na webu www.a-csr.cz. Předání cen proběhne 16. září. |
Procházíte jarní částí Akcelerátoru Cen SDGs. V čem vidíte přínos?
Ceníme si, že jsme byli vybráni mezi pět nejlepších projektů a že Hlas zvířat získal ocenění za naplňování globálních cílů od OSN. Doufáme, že nám akcelerátor pomůže při zajištění financování, abychom mohli zachraňovat denně více zvířat. Podařilo se nám spojit se se skvělými lidmi a profesionály, kteří jsou zapáleni pro boj za práva zvířat a ochranu přírody.
Dalibor Dostál, Česká krajina
Dříve pracoval jako novinář, ale již tehdy ho to táhlo k tématům týkajícím se přírody. Formou článků se společně s nejrůznějšími vědci věnoval propagaci návratu velkých kopytníků do krajiny. V roce 2007 založil ochranářskou společnost Česká krajina, jejíž stěžejním projektem je rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.
Dalibor Dostál
Co je hlavním posláním České krajiny?
Snažíme se obnovovat původní pestrost krajiny, která bohužel kvůli intenzivnímu tlaku ze strany člověka v posledních desetiletích výrazně klesá. Za posledních 60 let vyhynulo v Česku třeba 19 druhů motýlů, polovina zbývajících 142 druhů je ohrožená. Záchrana motýlů prostřednictvím pastvy původních druhů velkých kopytníků stála na počátku našich aktivit.
Věnujete se i rezervaci divokých koní v Milovicích. Můžete projekt přiblížit?
V roce 2015 se tato rezervace stala první v Česku, kde se divocí koně podílejí na záchraně ohrožené krajiny. V témže roce k nim přibyli zubři a zpětně šlechtění pratuři. Bývalý vojenský prostor se tak stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace objevily tyto tři klíčové druhy evropských kopytníků.
Jak divocí koně pomáhají přírodě?
Mají unikátní vlastnost. Spásají agresivní druhy trav a ponechávají v přírodě vzácné květiny. Tímto způsobem to nedokážou domácí zvířata, která místa se vzácnou vegetací naopak často poničí a znehodnotí. Proto se divocí koně stali jakýmisi lékaři nemocné krajiny. Na základě zkušeností z Milovic vzniklo v Česku dalších osm rezervací.
Dá se do rezervace přijít i v nouzovém stavu?
Jelikož jde o procházku do přírody, je rezervace otevřená. Je nutné dodržovat všechna opatření. Cesta je nezpevněná, takže je třeba mít dobré boty a dalekohled, protože jsou zvířata na velké ploše.
Procházíte jarní částí Akcelerátoru Cen SDGs. V čem vidíte přínos?
Projekt, v jehož rámci se staráme o 300 hektarů ohrožené krajiny a 200 velkých zvířat na opačných koncích republiky, realizujeme sedm let ve dvou lidech při zaměstnání. Akcelerátor by nám měl pomoci získat finanční i organizační zdroje, aby se fungování projektu stalo udržitelnější. Letos bychom rádi dokončili milovickou rezervaci velkých kopytníků. Ta by se měla rozšířit asi o třetinu.
