Přes žabí dálnice vyrůstají díky ochráncům hranice

Jaro je tu a s ním se probouzejí ve svých zimovištích také žáby a čolci. Tisíce z nich se letos opět pokoušejí zachraňovat členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Stavějí totiž kolem vytipovaných rizikových úseků silnic dočasné zábrany. Přesně v místech, kde je přetínají tradiční migrační cesty obojživelníků. Zadržené obojživelníky pak bezpečně přenesou k vodním plochám, kam se vždy na jaře snaží dostat.

„Cestou k vodě musí žáby a čolci překonat mnohé překážky a nebezpečí, mimo jiné také silnice, kde jich stovky zahynou pod koly projíždějících aut. Do naší evidence bylo v celém Česku nahlášeno celkem 563 míst, kde byli zaznamenaní přejetí obojživelníci, někde se přitom jedná až o stovky jedinců. Letos zabezpečíme 29 z nich,“ říká ředitel ČSOP Petr Stýblo.

Zabezpečit takový rizikový úsek trvale, třeba svodidlem, je totiž technicky a administrativně náročné a finančně značně nákladné. Dočasné zábrany stejně dobře obojživelníky buď navedou na místo, kde mohou silnici bezpečně překonat, nebo do lapacích nádob. Ty pak ochránci každý den vybírají, odchycené obojživelníky zaevidují a přenášejí je na druhou stranu silnice. „Letos to je pro dobrovolné ochránce s ohledem na výskyt epidemie koronaviru a vyhlášených protiepidemických opatření o dost náročnější. Úseky, které je potřeba zabezpečit, jsou často za hranicí obce, či dokonce okresu, než dobrovolníci bydlí. Že i dobrovolnická práce je práce, se hlídkám občas nelehko vysvětluje,“ dodává pro Metro Stýblo a říká, že s sebou mají dobrovolníci i zaměstnanci vždy doklad. V něm je uvedeno, kde dotyčný bydlí a že v daných dnech vykonává pro organizaci práci. videnci nebezpečných míst, kterou si ochránci pečlivě vedou, lze nastudovat, případně doplnit o další místa na webu csop.cz.

„Veřejnost dále prosíme, aby instalované zábrany podél silnic neničila, řidiče pak o větší opatrnost při projíždění kolem těchto zábran, mohou se zde pohybovat osoby, které se o zábrany starají,“ varuje Stýblo.

Při pročítání seznamu míst, kde ochránci letos stavěli zábrany nejčastěji, by se zdálo, že vyrůstají jen v regionech. Nejvíce lokalit z něj se nachází ve Středočeském kraji a na Vysočině. Opak je ale pravdou. Podobnou ochranu fasují v těchto dnech také obojživelníci z pražské čtvrti Braník. Za svou ochranu zde místní obojživelníci vděčí Tomáši Urbanovy ze Spolku Jiráskova čtvrť. Ten se v roce 2019 s nápadem, jak žabky ochránit, obrátil na odbor životního prostředí místní radnice.