Budí vás ráno zvuk sekaček z přilehlého parku? Zvykněte si. Česko zažívá „normální počasí“

Takové hromady posekané trávy tu v minulých letech nemíval. Jestli je to změnou klimatu, nebo tím, že létá nad Prahou méně letadel, to netuší. „Rozhodně nemusím tolik zavlažovat. Letos jsem kropil jen dvakrát,“ komentuje rozdíl mezi předešlými suchými sezonami a letoškem.

Léto bez extrémů 
Odborníci se stále nemohou shodnout, zda koronavirus a utlumení světové přepravy, hlavně letecké, ubralo na dlouhodobém oteplování a kvůli tomu se počasí vrátilo do „normálu“. Zkrátka, že se to nahoře přestalo tolik míchat a nebe opět dýchá jako za starých časů. 

Covidové klima Od jara do konce léta loňského roku se snížily kvůli útlumu podle předběžných odhadů emise oxidu uhličitého o víc než deset milionů tun. Ještě na začátku května byla na vrcholcích některých českých hor pokrývka sněhu až metr vysoká. Je to v porovnání s předchozími dvaceti lety nadprůměrné množství.

„Po několika horkých letech bylo léto průměrné a bez extrémů,“ hodnotil už loni končící léto Petr Zelený, odborný pracovník hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde je vedle pozorovatelny vesmíru i klimatologická stanice. Letošní srážky jsou i tady každopádně bohatší než loni, to si nelze nevšimnout i bez měření. S návratem k normálnímu počasí souhlasí i známý meteorolog Vladimír Seifert, který několik desetiletí prezentoval počasí i na obrazovkách televize. 

„Na středoevropské poměry je normální. Extrémní byly ty předchozí roky. Na počasí nemá vliv ani útlum emisí během pandemie,“ vysvětluje zkušený meteorolog a nemyslí si, že méně letadel proto představuje třeba víc srážek a méně sucha.

Stromy přestaly usychat
Že je mokřeji a zeleněji, si všímají i ve městech. Vědí, že k tomu přispěla i na srážky bohatší zima. „Zásoba vody v půdě je po zimě dobrá, jak pro nově vysázené, tak pro starší stromy, které v předchozích letech suchem dosti utrpěly,“ hodnotí stav na východě Čech Kateřina Šmídová, mluvčí královéhradeckého primátora. I tady už začíná tráva rychleji růst, i když kvůli delší zimě později. 

„Obvykle se začíná sekat na začátku či v půli dubna, letos k tomu přikročily Technické služby města až na konci dubna,“ říká Šmídová. Více srážek však nejen „zazelení“ parky. Města sice ušetří za kropení, ale zahradníci vždy radost nemají. „Deštivý květen nebo červen údržbu komplikují, nedá se sekat denně, tráva přerůstá a pak nás deštivé počasí trápí kvůli výrobě sena,“ přidává postřehy Miroslav Kučera, ředitel karlovarské Správy lázeňských parků. 

Odrazná mračna Letecká doprava má na změny klimatu vliv z asi pěti procent. Páry vznikající za motory letadel ve výškách kolem 10 tisíc metrů vytvářejí kondenzační cirrovité mraky. Ty odrážejí tepelné záření přicházející od zemského povrchu zpět do vesmíru, což následně vede k oteplování troposféry (spodní vrstvy atmosféry).