Češi jsou mobilní internetoví fanatici. Sítě sledují odevšad. V hospodě i v posteli

Nejen mediální chování změnila věc, které říkáme „síť“. Bez podcastu ani ťuk. Zatímco před dvaceti nebo i deseti lety ještě letěly YouTube kanály, rádia či televizní kanály, teď jsou populární audionahrávky. Nemusíte k nim zakládat rozhlasové vysílání. Stačí internet. Nemusíte zabloudit jen na provařené celebrity. Podívejte se třeba na webové stránky politiků. Zatímco dřív stačila stránka www, teď už na ní najdete prokliknutí na další, pokud možno sociální sítě. Facebook, Instagram, Twitter a další.

Je to střet světů
V posledních letech přibývá nová odrážka. Podcast. Formát, který je ve zvukové, občas i obrazové podobě. Rozhovor, reportáž, zamyšlení, básničky, recepty na vaření. Stačí speciální aplikace v počítači nebo mobilu, příspěvek ani nemusíte pracně hledat na webových stránkách. I to je příčina toho, proč v některých věkových skupinách klesla, nebo téměř vymizela, potřeba poslouchat jak rádia, tak sledovat televize.

„Rádio už prostě není médium číslo jedna, ale to není ani televize nebo noviny. Mediální svět se pro mladší generace odehrává hlavně na sociálních sítích,“ říká například Matěj Skalický, redaktor Českého rozhlasu a současně autor podcastu Vinohradská 12. „Podcast má samoobsluha, policejní oddělení někde na jižní Moravě, má ho předsedkyně Sněmovny, mají je noviny, časopisy, televize. Všichni se snaží dělat trošku to rádio. Je to taková renesance audia, která neuvěřitelně proměňuje mediální krajinu,“ konstatuje tvůrce rozhlasového podcastu.

Totální „mobilizace“
V podobné situaci jsou také mnohé televize, kdy jejich pořady některé věkové skupiny, především ty mladší, už vůbec nesledují ze sedací soupravy v obýváku v daný termín vysílání, ale navolí si je buď na internetu, nebo na placeném internetovém televizním vysílání. A kdo si připlatí, může navíc sledovat pořady bez reklamy.

Od prvopočátků, kdy se uživatel dostal na internetovou síť jen přes telefonní vytáčení spojení, se situace výrazně změnila. Tak jako si Česko oblíbilo mobilní telefony, kterých je u nás registrováno víc, než je obyvatel, tak podobnou mánii prožívá také mobilní internet. „Na konci roku 2021 fungovalo v Česku více něž deset milionů SIM karet používaných v telefonech pro přístup k internetu, zatímco fixních přípojek byly necelé čtyři miliony,“ konstatuje Martin Mana, ředitel odboru statistik a rozvoje společnosti Českého statistického úřadu.

Neznamená to ovšem, že všechny telefony mají současně zaplacený vstup na internet, řada uživatelů se k němu připojuje buď doma přes wi-fi, nebo tam, kde jsou k dispozici bezplatná připojení, například v restauracích. Přitom v roce 2011 evidoval Český telekomunikační úřad něco málo přes jeden milion SIM karet s předplaceným datovým tarifem.

Jedny ničí, druhým zase pomáhá
Nepijou, surfujou. S nástupem mobilního internetu si začali rvát vlasy hospodští. Návštěvníci se prý víc věnují tomu, co vidí na displeji, než aby komunikovali se spolustolovníky. „Mobilní telefony se staly běžnou součástí našich životů. Otázkou ale stále zůstává, zda je vhodné se mobilu držet i ve chvílích, kdy se scházíme se svými blízkými a známými,“ komentovala Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven průzkum, který si svaz nechal před několika lety zpracovat.

Na druhou stranu přibývají po Česku podniky, kde se objednává přes mobil. Lze vybírat i u „živého vrchního“, ale hosté se už naučili načítat jídlo a pití přes QR kódy. Ty jsou na každém stole. Pak už stačí jen čekat, až obsluha donese zakázku ke konkrétnímu stolu. Podobné je to potom také s placením útraty. Stačí jen klikat.

Mladí a ti starší Internet je doménou mladších. Ale i starší generace se snaží držet krok. Podle Českého statistického úřadu a Eurostatu nejčastěji se přes mobily připojují k internetu lidé ve věku 16 až 34 let a 35 až 54 let. Ti první používají „telefonní“ internet ze dvou třetin. Generace 75letých a starších se připojuje k sítím přes svůj telefon jen z 15 procent. Na internetu nakupuje téměř 70 procent lidí ve věku 16 až 40 let. V Česku se internet objevil před 33 lety. První, tehdy ještě československé čistě české sítě, se v roce 1990 jmenovaly FIDO a EUnet. K mezinárodnímu internetu se tehdejší Československo připojilo na zkoušku v roce 1991, a to směrem napřes Vídeň. Oficiální připojení proběhlo v roce 1992 a stalo se tak na pražském Českém vysokém učení technickém. V roce 2021 bylo v České republice podle ověřených údajů Českého statistického úřadu 3,9 milionu pevných přípojek.