„Celosvětově se denně setkává celá naše síť se dvěma miliony pokusů o kybernetické útoky,“ říká František Jungr, ředitel produktové sítě Visa pro střední a východní Evropu. Jako jiné velké společnosti pohybující se v internetovém digitálním světě, i oni využívají nástroje umělé inteligence (AI).
„V mediálním prostředí je AI v posledním půlroce hojně probíraná, ale my ji k činnosti využíváme dvacet třicet let. Samozřejmě i ke sledování neobvyklých transakcí, abychom zachytili možné napadení například klientského účtu, zneužití jeho karty,“ vysvětluje Jungr.
Jedním dechem ale dodává, že stejně tak slouží AI i druhé straně, hackerům a kyberzločincům, kteří ji používají k pronikání do firemních sítí, e-mailové komunikace, hledají s její pomocí vstupy do bankovních účtů přes slabá hesla.
Senioři jsou o dost opatrnější, ale mají svá ale
Index kyberbezpečnosti, který zpracovávají pravidelně společně Česká bankovní asociace (ČBA) a agentura Ipsos, hodnotí přístup lidí k internetovým digitálním hrozbám. „Proč jsou v porovnání vzdělanosti obezřetnější lidé se středním vzděláním než držitelé vysokoškolského diplomu, na to ale nedokážu odpovědět,“ říká upřímně Monika Zahálková, výkonná ředitelka ČBA.
V žebříčku, který bere v potaz dosažené vzdělání, dosáhli ti s maturitním vysvědčením na cifru 68 bodů, zatímco majitelé univerzitního diplomu bodů pětašedesáti. Pozoruhodné je, že lidé, kteří mají jen základní školu či výuční list, jsou pod vysokoškoláky pouze o zanedbatelný stupínek níž, na 64 bodech. Celorepublikový průměr přitom představuje 66 bodů.
Co je jednou z bolestí zajištění bezpečnosti e-mailů, bankovních účtů nebo jen účtů k e-shopovým aplikacím, je jejich dostatečná složitost a také obměna. „Senioři v kategorii 65 plus kupodivu vyšli z průzkumu jako odpovědnější než mladší generace, dokonce si svá hesla většinou pamatují,“ připomíná Michal Straka, specialista Ipsosu pro finanční trhy. Slabinou seniorských hesel na nejrůznější stránky, do aplikací nebo do internetového bankovnictví a hlavních e-mailů jsou relativně jednoduchá hesla.
Nejsilnější hesla míváme k internetovému bankovnictví, platebním aplikacím a hlavním e-mailovým adresám. Naopak podceňujeme volnočasové aktivity nebo sociální sítě, přes které mohou hackeři proniknout do našich dalších vstupů. Patnáct procent z nás dokonce používá jedno zaheslování pro všechno, od profilu na sociální sítí přes nákup na internetovém obchodě až po bankovní účet.
V kamenném obchodě je pořád bezpečněji
Proti tradičním šmejdům s hrnci a zázračnými dekami jsme se už obrnili a umíme jim zaklapnout dveře před nosem. Na internetové zločince a podvodníky býváme ale někdy krátcí, i proto, že jejich metody se pružně mění.
„Zneužití platby kartou v kamenném obchodě představuje jen deset procent celkových zneužití při platbách,“ upozorňuje Jungr z Visa. Nejde přitom o to, že by nám při nákupu přes web vyluxoval hacker konto. Jde spíš o to, že zaplatíme a nakonec nic nemáme.
Případů, kdy přicházejí lidé o prostředky na falešných e-shopech nebo na e-shopech, které pak pošlou jiné a levnější zboží nebo ho naopak nepošlou vůbec, je totiž devadesát procent u zneužitých nákupů a plateb.
ČBA v tomto případě radí před nákupem přece jen projet internetovou historii prodejního portálu. Pokud na něj, kromě jeho vlastní stránky, nikde nenarazíme, je lepší rychle zařadit zpátečku.
