I zvířata škodí planetě. Jsou zdrojem až 15 procent emisí. Je čas na buněčné zemědělství

Buněčné zemědělství začíná být ve světě čím dál oblíbenější. Je to jedna z možností, jak získat plnohodnotné maso humánním způsobem. Díky této nové technologii bude možné vyrobit živočišné produkty z buněčných kultur, jako jsou skořápky, peří, tkáň. Tato metoda funguje na principu odebrání a množení buněk v laboratořích, tudíž je pro zvířata relativně bezbolestná. Výsledek tohoto buněčného zemědělství se nazývá kultivované maso, které je v současnosti dostupnější než kdy dříve. První hovězí burger z tohoto masa stál dva miliony eur (přibližně 47 milionů korun), nyní už je k sehnání za osm eur(zhruba 188 korun).

Jeden z přínosů této výroby masa je mimo dobré životní podmínky zvířat i lidské zdraví. Do masa se totiž nedostanou žádná antibiotika nebo jiné viry či bakterie, které by zvíře v sobě léta nosilo. Stále je ale potřeba metodu vylepšovat, zatím je k sehnání pouze v oblastech, kde se maso vyrábí.

Covid 19 si své oběti nevybírá
Lidé si často chtějí koupit velký kus masa za co nejmenší cenu. Jatka, kožešinové chovy a další zvířecí tábory stále pokračují a s nimi i riziko šíření virů nebezpečných pro člověka, mezi nimi i covidu 19, který si „oblíbil“ jak lidi, tak zvířata. „První záznam o infekci Sars-CoV-2 ve velkochovech je z dubna 2020 z Holandska z norčí farmy, postupně se prokázal i na stovkách farem v Dánsku, Španělsku, Itálii, Švédsku, Řecku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Polsku i Kanadě a USA,“ vysvětluje Barbora Pangrácová, aktivistka za lepší život pro zvířata, která spolupracovala na kampani Za Evropu bez kožešin.

„V Holandsku byla také poprvé zaznamenána mutace v norcích a následný přenos zpět na člověka, který se pak potvrdil i v dalších státech,“ dodává Pangrácová.

Dalším známým virem šířícím se v těchto zařízeních je ptačí chřipka. Tato nemoc postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež, jako jsou slepice, krůty nebo husy. V Česku se odhadují škody až na 300 milionů korun na chovatele.

„Kvůli šíření viru ptačí chřipky panují obavy, že by virus mohl opět mutovat, snadněji se přenášet na lidi a vyvolat tak další pandemii. Kožešinové farmy představují nejen riziko zhoršení současné pandemie, ale i potenciální podporu vzniku pandemií budoucích,“ říká Pangrácová.

Lidé nesouhlasí s trápením zvířat
Viry a další onemocnění v daných zvířecích farmách nejsou jediná témata, proti kterým aktivisté bojují. „Lidé se obecně stále více zajímají o to, v jakých podmínkách zvířata žijí a zda jsou jejich životní podmínky humánní,“ vysvětluje Pangrácová.

Další skutečností, jež sytí zvídavost lidí, jsou sociální sítě. Nyní už se k informacím dostaneme mnohem snadněji, než tomu bylo za našich babiček. Děsivé záběry z kožešinových farem pak ve společnosti vyvolávají bouřlivé diskuse. „V současnosti bere drtivá většina lidí kožešinové farmy jako přežitek, který už do moderní doby nepatří. Zároveň stále narůstá i obava o zdraví, jak vidíme například ze situace okolo covidu-19 nebo ptačí chřipky,“ podotýká Pangrácová.

Svět bez kožešinových farem
Téma zrušení jatek a dalších zvířecích farem už v dnešní době není takové tabu, jako tomu bylo ještě před pár lety. Nedávno skončila kampaň Za Evropu bez kožešin. Organizace Svobody zvířat se ve spolupráci s evropskou občanskou iniciativou snažila přispět k ukončení kožešinových farem v Evropské unii (EU). Za celou EU se vybralo přes 1,7 milionu podpisů, přičemž za Česko jich bylo přes 38 tisíc. Po ověření pravosti podpisů a jejich předání Evropské komisi nakonec kampaň získala celých 1,2 milionu podpisů z potřebného jednoho milionu. Evropské komisi tudíž nezbude nic jiného než se iniciativou zabývat.

Podaří se jednou zrušit také jatka?
I když se zrušení jatek zdá v současnosti nereálné, existují organizace, které pracují na tvorbě udržitelného plánu. Předmětem organizace ETSA (End The Slaughter Age, česky Za svět bez jatek) je právě postupné zrušení jatek a propagace už zmíněného kultivovaného masa. Organizace mimo podporu masových laboratoří také pomáhá lokálním farmářům.

„Iniciativa prosazovaná organizací ETSA se zasazuje o více prostředků na produkci zeleniny, které se odečtou od prostředků určených na produkci živočišných produktů,“ udává organizace. Cílem je zvýšit produkci rostlinné výroby, která podle organizace má oproti jatkům větší budoucnost.

Spotřeba živočišných produktů Přestože jsou Češi masožrouti, výroba masa na jatkách dlouhodobě klesá. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zkonzumoval v roce 2020 jeden člověk 84 kg masa. Největší podíl mělo vepřové (51,7 procenta), dále drůbeží (35,5 procenta) a hovězí (10,5 procenta). „V roce 2022 se snížila výroba masa na jatkách na úroveň před čtyřmi lety a jen s malými rozdíly mezi druhy masa,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Tento pokles byl podle něj doprovázen i snížením hrubé tuzemské produkce. „Ta se meziročně nejvíc snížila u jatečných prasat v souvislosti s předchozím omezováním jejich stavů,“ doplňuje Matějka.