Co mají společného kozy domácí, biočipy a roboti? Ač to zní možná neuvěřitelně, mnohé. Alespoň ve výzkumném projektu s názvem Smart potraviny s biočipovou kontrolou. Ten má připravit a zavést do výroby inovativní a nutričně vyváženou výživu za využití nejnovějších poznatků a technologií.
„Projekt má zlepšit biotechnologické postupy a získat nutričně zajímavé výsledky. Součástí je i vývoj efektivní analytické metody pomocí nově připravených biočipů. Důležitým cílem projektu je také efektivní monitoring výživových složek, zejména esenciálních aminokyselin, esenciálních mastných kyselin, vitaminů a minerálních látek. To vše dokážou analytické biočipy zmapovat,“ říká Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR).
Vývoj a následné zavedení do výroby tohoto typu výživy mají podle odborníků význam pro zdravotní stav populace. Jedním z důležitých cílů nového projektu je totiž zajištění bezpečnosti a přijatelnosti potravin z hlediska potravinových alergií. Z tohoto pohledu je například dominantně využívané kravské mléko jedním z nejčastějších spouštěčů alergií u kojenců a batolat.
„Analytické metody prostřednictvím biočipů jsou schopné identifikovat typy bílkovin v mléce, které alergie způsobují, a následně problém ve výživě řešit. Ukazuje se tak, že vhodnějším pro konzumaci a přípravu potravin je mléko kozí, které je podstatně nutričně vhodnější pro lidskou výživu a má i lepší zastoupení bílkovin či tuků,“ dodává Petr Novotný z firmy Essence line, která na projektu pracuje spolu s Výzkumným ústavem potravinářským Praha. Takto získaný produkt bude podle něj chráněný třeba i patentovou přihláškou. V další fázi vyvinuli biočipový diagnostický nástroj pro kontrolu nutričních a alergenních hodnot, potenciálních kontaminací a plemenářských charakteristik.
Zde konečně přicházejí na řadu zmiňovaní roboti. „Využili jsme velmi přesnou robotickou sestavu k tisku biočipů a 3D tiskárnu k výrobě mikrofluidní platformy na bázi protilátkových sond a oligonukleotidů,“ doplňuje Novotný.
Tiskový robot je vhodný pro přípravu DNA, protilátkových, celobuněčných a dalších čipů, včetně těch, které se dají využit v potravinářské či zdravotnické diagnostice. Navržený a vytištěný originální biočip se skládá ze souboru sond uspořádaných na pevném substrátu a umožňuje provádět mnoho testů současně.
V příštím období se výzkumníci chtějí zaměřit na další vývoj biočipů, dále pak na biomarkery a jejich význam. Zejména pak na interleukiny jako markery zánětu a na nutriční obsah vitaminů. Ukončení projektu plánují jeho autoři v závěru příštího roku.
