Minulý týden konstatovali lékaři zabývající se lékovými závislostmi dětí a dospívajících, že polovina z těch, které se snaží léčit, je vedle návyků na nejrůznější medikamenty závislá i digitálně. Na hrách, na sociálních sítích, na neustálých kontrolách mobilních displejů.
Klubové sportování tolik netáhne
Po covidových letech se česká společnost potýká s výrazným poklesem sportujících dětí. Mezi faktory, které to ovlivňují, je i vysedávání u počítačů nebo obrazovek televizorů. Covidové zvyky se zakonzervovaly. I když asi ne vše má na triku epidemie z Číny. O pět procent klesl i podíl dětí, které sportovaly v nějakých klubech.
Nepohyblivé
|
„Čas strávený na elektronických zařízeních stoupá, zájem o pohybové aktivity během dne klesá. Tyhle negativní trendy se nepodařilo zastavit a bohužel ani obrátit,“ konstatuje smutně Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů ČR, který si nechal zpracovat aktuální průzkum (viz box). Hrozí podle něho katastrofa v podobě „nezdravé, tlusté a psychicky neodolné mládeže“.
Organizované sportování závisí i na peněžence
Úbytek dětí v organizovaném sportu ovlivnily pochopitelně i horší ekonomické podmínky. Inflace a vysoké ceny energií zvedly platby sportovních klubů, následně se zvyšovaly i členské příspěvky. Členství v klubech a sportovních kroužcích je drahé. Potvrzují to i zjištění jiných průzkumů. „Kvůli ekonomické situaci bohužel rodiče mohou stále méně podporovat pohyb svých dětí. Na jedné straně musí v dnešní době šetřit, na druhé straně musí kroužky naopak mnohdy zdražovat. Vzrostly jim totiž náklady,“ komentoval situaci už loni na podzim Miroslav Rech, šéf společnosti MultiSport, která si dala zpracovat vlastní data agenturou Ipsos.
Ke skepsi ohledně financí přispěla i aféra se zneužíváním peněz v rámci Českého tenisového svazu. „Když rodiče vidí, že kluby po nich chtějí na jedné straně víc peněz a na straně druhé se v tenisu ztratí desítky milionů korun, otráví je to,“ uvedl pro deník Metro šéf jednoho sportovního svazu, který nechce uvádět jméno.
Kopie svých rodičů
|
