Když se řekne móda, mnoho mužů zařadí zpátečku. Své o tom vědí módní influenceři, tedy youtubeři a autoři, kteří na sociálních sítích a blozích denně svádějí boj za dobrý vkus nejen českých mužů. Největší názorové rozpory však už dávno nebudí ponožky v sandálech či návrat ledvinek do městských ulic. Ve skutečnosti je to otázka, která bunda je více drsná a chlapácká. Zda ta džínová, nebo kožená. Deník Metro se na tuto otázku pokusil nalézt odpověď s pomocí módní žurnalistky přispívající mimo jiné do československého Vogue či Harper’s Bazaar Olgy Egler. Ukázalo se však, že se pro ni jedná o Sophiinu volbu.
„Obě jsou stejně fajn, ale záleží na tom, kdo je má na sobě. Džínová bunda vznikla již v roce 1880. Je tedy o něco starší než kožená, jejíž původ sahá k začátkům dvacátého století. Takzvaná džínovka se nyní popularizovala díky hipsterům a jejich vzhledu a la dřevorubec – s pořádným plnovousem a flanelovou košilí. Řekla bych, že je praktická v rámci neformálních aktivit, pohodlná a díky obrovskému výběru barev i střihů si ji může každý vybrat podle svého gusta i podle typu postavy,“ říká pro deník Metro Egler. Důležité je podle ní především vybrat si tu, která vám bude sedět, jinak riskujete módní faux pas.
„Džínovka je relativně jednoduchá na údržbu a ta správně vybraná sluší každému muži, třeba v kombinaci s úzkými džíny, klasickým rolákem, jednoduchým tričkem nebo košilí v tlumených barvách. Mladí muži to mají v tomto směru jednodušší – sluší jim vše. Čím jste však starší, a snažíte se působit profesionálněji, tím složitější je denimovou bundu nosit,“ dodává módní žurnalistka.
Na rozdíl od džínové bundy je u kožené menší riziko „nesprávného“ výběru. Také z toho důvodu je podle Egler na českých mužích ve většině případů daleko více drsňácká, a vychází proto většinou z módního boje jako pomyslný vítěz nejen na sociálních sítích, ale i u této mladé influencerky. „Černá je pro začátečníky, jiné barvy pouze pro pokročilé. Perfektně v ní vypadají muži všech velikostí i věkových kategorií. Hodí se k ní zkrátka cokoli – košile s kravatou i bez, trička i mikiny, klasické kalhoty i džíny a dá se nakombinovat i tak, aby působila více formálně. Nejdůležitější je si vybrat střih, který vás bude dlouho bavit – proto se držte spíše klasiky bez přebytečného množství detailů a lesklých elementů. Na rozdíl od džínoviny je o něco dražší, ale investujete do kvalitního materiálu. Vydrží vám pak dobrou dekádu,“ vysvětluje Egler.
Pokud tedy chcete vypadat spíše jako kluk z Ameriky a la Clark Kent, vsaďte podle názoru Egler na džínovinu. Pokud jako rocková hvězda či drsňák typu Johnnyho Deppa, držte se kůže. „Kvalitní bundy z dobré kůže v tuzemsku dělá například značka KARA, nejlepší denimové bundy, jež jsou ovšem na zakázku, prodává Taylor’s Lab,“ uzavírá Egler.
Původ džínové bundy - Neexistuje snad více „americká věc“ než právě džínová bunda. Byla vytvořena kolem roku 1880 Levim Straussem – zakladatelem značky Levi’s, a primárně byla určena kovbojům, horníkům a železničářům jako pracovní oděv.
- Původně vypadala spíše jako košile. Začátkem nového století byla přidána jedna náprsní kapsa a řemínek s přezkou na zádech. V rámci obou světových válek byl denim hojně využíván v rámci armády, a to hlavně u námořnictva, kde byla džínová košile/bunda součástí uniformy. Byla velmi praktická a vypadala stylově, proto se adaptovala po válce i do civilu.
- V 50. letech se stala symbolem rebelů a „mladých kriminálníků“, kteří se chtěli podobat hollywoodským (anti)hrdinům jako James Dean, Steve McQueen, Marlboro Man i Elvis Presley (Jailhouse Rock).
- V 60. letech Levi’s představil model a střih s názvem „trucker jacket“ (Type III), který se nejvíce podobá tomu, jak bundu známe nyní. Získal popularitu i v rámci světových hudebních a politických subkultur – skinheadů, punkerů, hippies, grunge, rockerů, metalistů a posléze i hiphoperů. Ve stejné době džínovou bundu začali nosit i vysokoškoláci jako protestní uniformu proti válce ve Vietnamu a rasové segregaci, na mnohých školách ji proto zakázali. Nosil ji John Lennon a Abbie Hoffman (zakladatel politického hnutí Yippies).
- Poté se džínovka stala kulturním symbolem a byla zkrátka všude. Byla to také jedna z prvních unisexových položek šatníku vypadající dobře jak na mužích, tak na ženách (ve 40. letech v ní byla vyfocena Marilyn Monroe a prodeje šly rázem nahoru). Poté co denim zaplavil ulice, se do produkce podobných stylů vrhly i luxusní značky a džínová bunda se tak stala neodmyslitelnou, univerzální položkou našich šatníků.
Původ kožené bundy
- Zrod kožené bundy sahá do začátku dvacátého století, kdy sloužila v rámci první světové války jako součást německé pilotní uniformy.
- V roce 1928 se tímto vzhledem inspiroval Irving Schott a navrhl první motorkářskou bundu pro Harley Davidson. Na rozdíl od „aviátorské“ verze měla namísto knoflíků zip.
- V rámci druhé světové války zaznamenala kožená pilotní bunda také malé vylepšení – zúžila se (pro lepší mobilitu) a přidal se kožešinový límec (podobný tomu, co měl na sobě Tom Cruise ve filmu Top Gun). Ke konci války byla nahrazena z praktických důvodů textilním bomberem, ale to nezastavilo koženou bundu v tom, aby se stala ikonickým kusem oděvu napříč 20. stoletím. * Největší věhlas jí přinesl Hollywood a popkultura. Ikonická postava Marlona Branda ve filmu Divoch (The Wild One) z roku 1953 podle skutečných událostí z AMA setkání motocyklových fanoušků roku 1947 v kalifornském Hollisteru inspirovala celou generaci rockerů v Británii v USA. Styl oblékání adaptovali fanoušci rock’n’rollu, který byl symbolem jisté revolty proti nudným a konzervativním padesátkám. Mladý, pohybově nadaný Elvis a následně největší hit Billa Hayleyho „Rock Around the Clock“ (1955) doslova hypnotizovali svou energií.
- Kožené bundy milovali i příslušníci subkultury Greesers. Byli to „praví chlapi“, co milovali trable, hezké ženy, motorky, a hlavně svoje vlasy. Stačí si vzpomenout na gang Johna Travolty z Pomády, a vše vám bude jasné.
- V 60. letech si koženou bundu oblékli také Beatles a deset let po nich Ramones, Duran Duran i Sex Pistols. Kromě hudebních fanoušků se tento kus oděvu ujal v šatníku politických aktivistů. Nosili ho například Black Panthers a feministky. Kožená bunda si našla své příznivce i v rámci gay komunity – vzpomeňme si na kultovní film Na lovu s Al Pacinem z roku 1980 či na starou dobrou Modrou ústřici.
- Nálepka „rebela“ ke kožené bundě zkrátka patří, a to i v moderním podání – ať už se jedná o nekonvenčního archeologa Indiana Jonese, Tylera Durdena z Klubu rváčů, Maxe Rockatanského ze Šíleného Maxe, nebo neporazitelného Terminátora.
|
