Větinu učitelů hodně posunulo období covidu, kdy jsme byli nuceni technologie vyuívat víc ne kdy dříve, potvrzuje Petra Ponczová, která přes 17 let učí děti kreslit na Základní umělecké kole Slavičín a je příkladem toho, e i výtvarná výchova můe jít s dobou. Technologie a internet se staly součástí ivota nás vech, proto jsou i ve kolách běně vyuívány, vysvětluje Ponczová. Já je vyuívám primárně jako rychlý zdroj informací. Pokud mě během diskuse s dětmi napadne nějaký zajímavý příklad výtvarného řeení, téměř okamitě jim ho můu ukázat, pochvaluje si Ponczová a zároveň vyvrací domněnku, e představivost kvůli technologiím zakrní.
Technologie vnímám jako nástroj. Kdy je člověk vyuívá k práci s kvalitním obsahem a hloubkou, jsou nám skvělým pomocníkem. Nabízí pestrou kálu variant, rychlých změn a moností, které se vyvíjejí velmi expanzivně, popisuje učitelka. Pokud chceme vyuívat inovativní metody, musíme vystoupit z komfortní zóny a přemýlet o věcech jinak, míní Ponczová.
Umělá inteligence
Prolnutí světa umění a technologií se nebála ani pedagoka Hana vajdová, která ji 24 let učí mladé hudebníky na Základní umělecké kole erotín v Olomouci. Díky covidové době jsme začali hojně vyuívat monost nahrávek výkonu i improvizací nejen na koncertě, ale i v hodinách, vypráví vajdová. Je to skvělé pro pozdějí zpracování i poučení a také rodiče mají přehled o tom, kam směřujeme, vysvětluje vajdová, která se během pandemie naučila vytvářet videa a nahrávat je na platformu YouTube, co nahrazovalo koncerty a ivá vystoupení. YouTube vyuívám také při zadávání těích skladeb, abych si s áky poslechla ideální interpretaci, áci si sami vyhledávají on-line skladby i notový materiál pro doplňkové studium, říká vajdová.
Obě pedagoky se technologie jako součást výuky pouívat nebojí a mohou tak být inspirací dalím učitelům. Technologie mohou ohromně usnadnit práci, ale člověk se v nich můe ztratit a zapomenout na svůj původní umělecký záměr. Je důleité to vyváit a pouívat zdravý rozum. Talent je nenahraditelný, protoe v sobě nese osobní výpověď člověka-umělce, myslí si vajdová.
Z učitele ákem
kolství u podle ní těmto inovacím nakloněné je, ale jetě to bude dlouhá cesta. Je důleité neustrnout, vybrat si, co je pro nás přínosem, a stále se učit. V technických směrech se u v současnosti učím od svých áků a ráda si nechám poradit, jak s kterou novou technologií pracovat. Udruje to partnerský přístup a také důvěru mezi námi, přiznává vajdová. Ponczová naopak upozorňuje na moné negativní stránky: Riziko spočívá v moné závislosti a také jejich vyuívání pro práci čistě na efekt. Ale toto se týká i tradičních technik. Proto je dobré dětem nastavit jakýsi vnitřní kompas pro rozpoznávání vhodných zdrojů informací a to je velký úkol pro nás rodiče i pedagogy.
Opomenout nelze ani umělou inteligenci, nejnovějí trend, který se začíná pouívat v čím dál tím více různých oborech. Umění vytvořené umělou inteligencí vnímám jako výzvu. Je vzruující sledovat, jak rychle se tato technologie vyvíjí, komentuje Ponczová. Pro mě je to kuriozita, která můe pobavit, ale skutečnou uměleckou hodnotu nemá, protoe je neosobní, je to konstrukce, ne ivé umělecké dílo, vnímá vajdová.
