Nakazit se můžete v prázdném kanclu, virus skáče jak hopík

Němečtí experti pro výzkum aerosolů ze společnosti Gesellschaft für Aerosolforschung, GAeF, nashromáždili v uplynulých měsících poznatky vlastních sledování i výsledky výzkumů dalších specialistů ve světě. Studii, jejíž český překlad zajistila Česká aerosolová společnost (ČAS), tak může sloužit veřejnosti, hygienikům i politikům a manažerům jako podklad pro stanovení smysluplných opatření pro zamezení šíření nebezpečného viru.

Částice poletují vzduchem i několik hodin
„Kapénka je hodně velká částice, která letí, jako kdybych vyhodil míček, dopadne na nějaký nejbližší povrch a tam se usadí,“ vysvětlil v souvislosti s německou studií v rozhovoru pro Český rozhlas Plus docent František Lízal z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. „Pokud je ale ta částice menší a vydrží ve vzduchu dostatečně dlouhou dobu, tak ji nazýváme aerosolovou částicí. A ta se může vznášet ve vzduchu několik sekund nebo minut, ale může to být iněkolik hodin, podle její velikosti,“ dodává.

Větrat, větrat a větrat Zbavit uzavřené prostředí poletujících částic lze několika způsoby. Za nejefektivnější považují odborníci větrání. Ideální je na několik minut otevřít okno a dveře. Využít lze i čističky vzduchu s kvalitními filtry. Nedoporučují se klimatizace, které slouží pouze k ochlazování vzduchu.  Pokud nemají filtr, roznášejí částice vzduch s případnými viry po místnosti.

Zjednodušeně řečeno, miniaturní částice poletuje v uzavřeném prostředí jako dětský gumový hopík a udrží se v něm i bez dotyku s povrchem. Pokud v tu dobu vkročí do místnosti osoba bez ochrany nosu a úst, může „infikovanou“ aerosolovou částici vdechnout. Mezi nejvhodnější způsoby, jak se částic zbavit, patří především větrání (viz box). Odborníci samozřejmě doporučují, pokud se nevětralo nebo jsou v místnosti lidé, mít na ústech respirátor. „Například když pracuji v kanceláři a mám tam kolegu, který sedí i více než dva metry,“ upřesňuje Lízal. Aerosol vydechovaný lidmi totiž naplní celou místnost a rozptýlí se rovnoměrně. I proto doporučuje odborník neodkládat ochranu dýchacích cest. I proto, že respirátor současně může bránit vydechování případných infikovaných částic.

Štíty chrání především oči
Důležitou součástí, a to především u zdravotníků v covidových odděleních nemocnic, jsou už rok obličejové plastové štíty. „Jejich použití je proti šíření aerosolů v podstatě neúčinné, vzduch s částicemi proniká kolem nich,“ varuje studie zveřejněná na stránkách ČAS. Současně ale upozorňuje, že ve zdravotnictví jsou štíty kombinované s dalšími způsoby ochrany, například respirátory, a brání přímé nákaze kapénkami z malé vzdálenosti, když například někdo kýchne. Německá studie upozorňuje i na fakt, že proti aerosolům mohou být nepříliš účinné i nejrůznější plexiskla u pokladen v obchodech.

Venku nemají aerosoly moc šancí na přežití
Z několika set zkoumání vědců celého světa vyplynulo, že je zdokumentované jediné infikování aerosolovou částicí ve venkovním prostoru z více než sedmi tisíc pozorování. „Je to dané značným ředěním,“ uvádí studie. Současně varuje před nakažením v případě, že dochází k větší koncentraci lidí, kteří navíc nedodržují doporučované vzdálenosti.

Německá studie potvrzuje už dřívější opatření zakazující sborové a další hromadné zpívání na veřejnosti či v divadlech. Při zpěvu, podobně jako při kýchání, vznikají kapénky větší než 100 nanometrů. „Mohou tak obsahovat více virů, kapénková infekce mívá často dominantní roli,“ upozorňují němečtí vědci. Pravidlo až dvou metrů vzdálenosti mezi lidmi tak považují za rozumné, ale z hlediska bezpečnosti by mohlo být i větší.