Objevujte ztracené ráje. Leží nám často přímo pod nosem

Doba masové turistice, možná turistice vůbec, moc nepřeje. Třeba nás to naučí vyrážet tam, kam bychom za jiných okolností nezašli. Určitě stojí za to objevovat „ztracené ráje“. Třeba místa, kam jsme jako děti chodili tajně. Zákoutí, která nepřeválcovali developeři ani dálnice. Zjistíme, že tu stále jsou. Když se na takovou vycházku vydáme – a nemusí to být na druhý konec světa, republiky nebo města, leckdy je máme pod nosem, třeba i kousek od místa, kde žijeme nebo kam denně chodíme do zaměstnání – stačí jen změnit mírně trasu. Nemusí to být přitom bůhvíjaké pamětihodnosti.

Stačí, když narazíte na kout, na výhled, který jste předtím vůbec neznali. Jeden takový najdete například v Praze 5. Na místě, jemuž se říká Mrázovka, je sportovní areál. Fotbalové hřiště, několik kurtů. Protože je areál omezený místem (z jedné strany park, z druhé svah a zahrádkáři), vymysleli tady pro běžce přírodní stezku, když už tu nebylo místo na běžecký tartanový ovál. Trasa není na první pohled patrná, je tak trochu tajná. Kdo si ale chce zaběhat asi sedmisetmetrový okruh, ten si ho brzy zamiluje. V jednom místě, i „latifundií“, se vám naskytne výhled na barrandovský kopec, na kousek Vltavy. Když vystoupáte až na terasu vedle kurtů, máte větší nadhled.

Na internetu jsou i zapomenutá místa. Jen je objevit Pár tipů nabízí třeba známý portál Kudy z nudy a další weby.  Pokud si umanete navštívit Český ráj, vynechejte navštěvovanou Hrubou Skálu či Valdštejn. Kousek od Malé Skály je romantická zřícenina hradu Frýdštejna.  I v mrazivém zimním počasí narazíte při cestě na největrnější českou horu Milešovku na davy. Na dohled od ní, u osady Kocourov, je zajímavý zbytek hradu Ostrý.  Kolín nepatří mezi turistické trháky, ale pohled na funkcionalistickou elektrárnu na břehu Labe by si neměl nechat ujít žádný vyznavač českého industriálu. Elektrárna vznikla v letech 1930 až 1932. A z Kolína se můžete podél Labe vydat třeba do už turisticky vyhledávanějších Poděbrad.

Takových míst jsou po celé Praze i celém Česku stovky, nebo spíš tisíce. Třeba v Brně. Proč se drápat na milionkrát zlezený Petrov a Špilberk? Třeba z okrajových Řečkovic jsou neskonale kouzelné výhledy na Lesnou nebo Zaječí horu. Nebo takové Nové Město na Moravě. Už nepoužívaný skokanský můstek nedaleko známého biatlonového areálu. I když nevylezete na můstek, od jeho úpatí se naskýtá pohled na velkou část Českomoravské vysočiny. Na turistu tady nenarazíte, jak je rok dlouhý.

Všechna tahle putování přinášejí nejen nové zážitky, ale přinutí k pohybu. To, o čem píšeme v celém tomto speciálním vydání „Jak ve zdraví přežít zimu“, takové výšlapy nabízí. Posílíte tělo a ještě něco zažijete. Hloubavější povahy to přinutí si o navštívených místech něco dalšího přečíst. (Ne že by pobíhání po běžeckém trenažeru bylo něco proti dobrým mravům.) Ne nadarmo se sokolové drží hesla svého zakladatele Tyrše, že ve zdravém těle je i zdravý duch.