Témata vašeho podcastu jsou různá. Bavíte se o lásce, chlupech i různých fetiších. Všímáte si, že některé díly mají větší poslechovost?
Zuzana: Ano, v poslední době se nám to hodně ukazuje na epizodách o sex parties. Díly, v kterých vyprávíme o tom, jak jsme se na takovou party vydaly, mají nárůst klidně i o 150 procent. Obecně mají větší poslechovost témata týkající se sexu. Zatímco díly dotýkající se intimity taková čísla nemají.
Terézia: Také jsme si všimly, že tolik nelákají například ani díly týkající se queer tematiky.
Pokud to téma dovolí, snažíte se vkládat do podcastu také humor. To je záměr?
Z: Zároveň je to i naše běžná forma komunikace. Známe se už dlouho a humor do našich hovorů zkrátka patří. Není to tak, že si předem do scénáře napíšeme nějaké vtípky. Naopak se snažíme, ať je podcast autentický. Bavíme se spolu, jako by ani nebyl zapnutý mikrofon. Humor se do hovoru dostane přirozeně.
T: Pro mě je hodně důležité, abych se při tvorbě podcastu bavila i já sama.
Některá témata, která probíráte, jsou ale spíš vážná. Třeba znásilnění a podobně. Přistupujete k nim jinak?
Z: Pokud nahráváme epizodu o něčem nenáročném, například o nějakém seriálu, jako je třeba Gossip girl, dovolíme si říkat, co nás zrovna napadne, a netrápí nás, jestli jsme chvíli i mimo mísu. Zatímco u závažnějších témat nám záleží na tom, abychom k tomu přistupovaly zodpovědně. Nechceme jen něco plácat nebo někoho zranit. Na takové epizody se rozhodně připravujeme víc.
T: Také víc o tématu debatujeme po nahrávání a občas i něco vystřihneme. Jinak podcast nestříháme.
Dostáváte zpětnou vazbu od posluchačů a posluchaček, že jim vyloženě váš podcast pomohl nebo že jim třeba otevřel oči a podobně?
Z: Dostáváme takových zpráv na Instagramu nebo i do e-mailu opravdu hodně. Často to jsou třeba i reakce v návaznosti na epizody, v kterých ani neprobíráme závažná témata. Hodně nám ale lidé píšou, že jsme jim nějakým způsobem pomohly, ať už třeba v komunikaci ve vztahu, nebo v nějakém uvědomění. Nebo je třeba náš podcast motivoval k tomu, aby začali chodit na terapii.
Váš podcast je zřejmě pro mladší publikum. Máte ale i posluchače padesát plus?
T: Přes e-mail se nám ozval například fanoušek, kterému je přes šedesát. Ale naše cílovka je většinou posluchač ve věku mezi devatenáctým a čtyřicátým rokem.
Z: Zrovna nedávno nám přišla zpráva od posluchačky. S babičkou, které je přes sedmdesát, probírala svoji gynekologickou operaci a babička se jí zeptala: Co tvoje vulvička? Termín prý znala z našeho podcastu. Správné názvy pohlavních orgánu jsme totiž několikrát probíraly.
Zuzano, vy máte dlouhodobý vztah. Ovlivnil nějak podcast váš partnerský život?
Z: Ve spoustě věcí, nejvíc možná v komunikaci. V rámci podcastu jsem do jisté míry nucená víc přemýšlet o tématech, jako je sex, intimita a vztahy. Je to součástí mojí práce. Postupně se to přeneslo i do našeho vztahu. Můj partner je navíc náš velký fanoušek, takže má naše myšlenky i zprostředkovaně a já se s ním o tématu po odvysílání epizody ještě mohu pobavit. S partnerem Matějem jsem deset let, a od té doby, co máme podcast, tedy posledních pět let, vnímám ale velký posun nejen v komunikaci, ale celkově i v tom, co si dovolíme zkusit v sexu, jak k tomu přistupujeme nebo že si dokážeme v intimitě lépe vymezovat hranice. Samozřejmě že to nevyřešilo všechny naše partnerské problémy, ale od té doby, co máme podcast, to má určitě spíš plusy než minusy.
Existuje vůbec nějaký minus?
Z: Žádný závažný mě nenapadá. Párkrát jen Matěj zmínil, že jsem v podcastu mohla něco říct trochu jinak.
Který host vám utkvěl nejvíc v paměti?
T: Vzpomínám například na Terezu Dočkalovou. Byla výborná, velmi sympatická. Pamatuji si ji možná i proto, že byla první veřejně známá osoba, která k nám do podcastu přišla. Také se mi líbila naše nedávná epizoda s pornoherečkou Chloe. To bylo velmi příjemné povídání.
Z: Měli jsme spoustu dobrých hostů. Já si například vybavuji Lejlu Abbasovou. Ta byla hodně zábavná, protože byla jiná, dost od rány. Také mě hodně bavila Markéta Garai, která říkala hodně zajímavé věci.
Stalo se vám někdy, že někdo odmítl do pořadu přijít?
Z: Hlavně ze začátku nám lidé na pozvání třeba ani neodpověděli, protože jsme nebyly tolik známé, možná je odradil i název pořadu. Před lety navíc nebylo tolik podcastů a tolik se veřejně nemluvilo o sexu. To se od té doby trochu změnilo. Troufám si říct, že je to částečně i díky nám... Vlastně se nám ještě jednou stalo, že k nám nepřišla jedna veřejně známá osobnost, protože plánovala dělat něco podobného, co natáčíme my.
T: Já si ještě pamatuji na jednu osobu, kterou jsme chtěly pozvat, kvůli jistému hodnotovému konfliktu nám to ale odmítla. Nakonec jsme to ale vyřešily a už se domlouváme na rozhovoru.
Sex v současnosti není tabu ani ve veřejném prostoru. Jak se podle vás toto téma v posledních letech posunulo?
Z: Největší změna je nejspíš v tom, jak se o sexu mluví. Pořady o sexu u nás byly dávno před naším podcastem. Existovalo Peříčko a podobně. Nyní je víc projektů, nejen náš, v kterém se o sexu mluví i z jiné perspektivy. Prostor dostávají lidé z queer komunity, otevírají se méně krásná a příjemná témata. Sexuální zneužívání, chlupy, sekrety... Celkově se častěji mluví o zdraví, sexuálně přenosných infekcích a podobně.
T: Ale také se víc veřejně mluví o tom, které sexuální hračky je možné používat v posteli nebo při masturbaci. My jsme měly v podcastu například i zakladatele sexshopu. K tomu mě napadá ještě například to, že jsem si všimla, že se různé erotické produkty v poslední době objevují také v běžných drogeriích. Například vibrátory. A to nejen ty malé.
Zmiňujete masturbaci. Zkuste prosím čtenářům přiblížit vaši Masturbační odyseu.
T: Je to koncept, který jsme vymyslely. Mohou nás oslovit různá divadla, kina, kulturní prostory a podobně a my k nim přijedeme s naším pořadem, kde se bavíme o masturbování, o našich zkušenostech a podobně.
Z: Zároveň jde i o živé nahrávání našeho podcastu. Je to velmi populární. Lidé nás díky naší tour po republice mohou vidět naživo.
Máte pořad zaměřený i pro školy?
Z: Kromě Vyhonit ďábla jsme obě lektorkami i v organizaci Konsent. Nicméně školy si nás zvou i přímo přes Vyhonit ďábla. Párkrát nás oslovil přímo konkrétní učitel. Takže ano, několik přednášek nebo worshopů jsme už ve školách měly.
Dnes není výjimkou, že si porno pustí třeba klidně o přestávce i žáci prvního stupně. Máte program i pro ně?
T: Máte pravdu, nejrůznější výzkumy dokazují, že se děti s pornem setkají už kolem jedenáctého roku života. Zatím nás ale na první stupeň žádný učitel nepozval. Orientujeme se spíš na mladé od šestnácti a výše. Na druhou stranu je velmi potřebné vytvořil i nějakou sexuální výchovu právě pro mladší děti. Samozřejmě by se musela přednáška nebo beseda přizpůsobit věku posluchačů, ale jak už jsem zmínila, zatím nás nikdo na první stupeň nepozval.
Strážce streamu
