metro.cz

Počasí v Praze

0 °C / 10 °C

Pondělí 26. února 2024. Svátek má Dorota

Další 1 fotografie v galerii
Martin Zeller má v kapele na starost mikrofon. | foto: Archiv

„Když se parta, jako jsme my, rozhodne udělat EP o lásce, nemůže to dopadnout dobře“

  15:46
Nu-metalová kapela Cocotte Minute působí na české hudební scéně víc než dvě desítky let. Její zpěvák Martin Zeller není v deníku Metro žádný nováček. Nyní jede kapela turné s názvem Ragnarock’n’roll tour, které vyvrcholí 14. prosince v pražském Lucerna Music Baru.

„Poprvé v historii to navíc jedeme i s novou projekcí, jako takové překvapení a poděkovaní pro lidi za podporu, kterou od nich prostě máme. Pár show je už vyprodaných a ještě tam evidentně nějaké přibudou. Je to i dramaturgicky strašně vyladěné. Deloraine lidi tak příjemně rozbublaj. Díky krásným dámám, které doplňují naši sestavu, má pak ten večer i takovou příjemnou nonšalanci. No a my tam pak vletíme a ty lidi smetem,“ říká Zeller.

Na letošním festivalu Rock for People s vámi letos krátce vystoupil i váš malý synek. Má hudební ambice po tatínkovi?
Svoje děti beru na koncerty relativně často. Hlavně na festivaly. Když hrajeme přes den, je to pro ně, věřím, zajímavé a podnětné prostředí. Ale to, jestli budou chtít jet, anebo i dokonce se mnou jít až na jeviště, nechávám na nich. Nejmladší syn má teď taneční období, takže mu vždycky uděláme během jedné písníčky prostor pro taneční sólo. Je to super. Hodí to do naší přísné show takovou zvláštně uvolněnou atmosféru. Syn se vyřádí, lidi se u toho smějí a nám všem dojde, že bychom se neměli prostě brát moc vážně.

A co váš nejstarší syn? Jak to má on?
Ten už jezdit nechce. Od té doby, co na něj jednou v kotli spadnul zkalenej punker, a pak při cestě do Vendryně a zpět se nám osm hodin dusil v autě pes. Byl to naštěstí jenom psí kašel, ale vypadalo to strašně, a od té doby nemá koncerty rád. A ten prostřední se strašně stydí na to jeviště vylézt. Ale jestli se budou chtít věnovat hudbě nebo umění, je na nich. Nemám rád rodiče, kteří si skrz svoje malé děti řeší vlastní ambice. Vnímám to tak trochu jako desetitisíce zkažených dětství a jenom z jednoho se stal Jágr nebo Lendl.

Před pár dny proběhlo vyhlášení Slavíků. Proč nechcete, aby pro vás lidé v této soutěži hlasovali?
Primárně se to týká mne osobně jako zpěváka. S kapelou jsem to ještě neřešil. Ta soutěž vypovídá jenom o tom, kdo zmobilizuje víc lidí, aby mu někam poslali hlasy. Osobně nechci, aby lidi kvůli mně ztráceli čas a peníze hlasováním do něčeho takového. Jestli nás chtějí lidi podpořit, budu rád, když přijdou na koncert nebo si koupí merch.

Dáváte ještě s kapelou před koncertem v šatně flašku Jacka, nebo už jste krotší?
Jack to promo kapelám během covidu zastavil, takže to se jaksi vyřešilo samo. Ale máme takovou kapelovou hru, že na koncert vždycky přivezeme nějakou lahev, ať si můžeme dát před koncertem panáka. Ale má to striktní pravidla. Smíme si koupit jen to, co mají zrovna v akci v nějakém lokálním shopu, a někdy jsou to tedy strašný pomsty. Připíjet si před koncertem levnou metaxou, žitnou nebo pastisem prostě fakt nechceš!

Kytarista Roman Knop (vpravo) je pověstný svou čelenkou.

Na Spotify máte 42 tisíc posluchačů měsíčně. Baví vás tenhle vývoj průmyslu?
Je to prostě vývoj. Zrovna Spotify má už asi velký vliv v našem byznysu, takže nedává smysl to ignorovat nebo s tím nějak zásadně bojovat. Ale nevím, jestli je tolik tisíc posluchačů hodně, nebo málo. Spotify nemám. Mně vadí, že to hraje zvukově blbě. Ale jestli existuje nějaká cesta, jak dostat k lidem naši muziku, a navíc za to dostat i byť symbolicky zaplaceno, tak je to prostě dobře.

Aktuálně máte venku EP Zllá láska. Proč tento název?
Tak ono když se parta, jako jsme my, rozhodne udělat EP o lásce, nemůže to prostě dopadnout dobře. Tak proto Zllá láska. Za naši kariéru jsme už obsáhli většinu témat, o kterých jsme chtěli mluvit, ale ta láska zůstávala stále tak nějak nedotčená. Museli jsme k tomu dorůst. A věřím, že jsme se s tím vypořádali grandiózně. Možná trochu svatokrádežně, ale přesto grandiózně. A Zllo je takové naše alter ego. Náš e-shop se jmenuje stejně. Máme vlastní linii merche. Zllo je takový náš postoj. Těžko se to vysvětluje někomu zvenku. Ale důležité je, že Zllo není vlastně zlý. Nebo… Zllo je zlý jenom na skutečné zlo. Přijďte na koncert, tam to pochopíte.

V čem byly přípravy jiné oproti předchozím albům?
Aby to nebylo nudné pro někoho, kdo není od muziky, tak to zkusím nacpat do jedné věty. To, co jsme kdysi běžně dávali do jedné desky, jsme teď prostě narvali do jedné jediné písničky. Nápady, energii a koneckonců i finance. A to vše jsme třikrát zopakovali. Takže tři fakt domazlené singly a k tomu tři nádherné klipy od skvělého režiséra. Zllá láska je naprostý maximum všeho, co jsme doteď udělali.

Album obsahuje „jenom“ tři písně. Není to málo? Nebyly nápady?
Nám ty tři teď bohatě stačí! Jsou to fakt velké skladby a k tomu opravdu epické a nádherné klipy. Nepotřebujeme chrlit kvantitu. Nepracujeme s modelem, že uděláš dvě skvělé věci, pět průměrných a tři vatu a je z toho deska. To není naše hra.

Zaměřili jste se více na klipy, které jsou až filmového ladění. Co vás k tomu vedlo?
Na klipech si dáváme extrémně záležet. Je to pro nás dar, že máme kolem sebe tak talentované filmaře, co to pro nás dělají. Bez nich by to nikdy nebylo tam, kde je to teď. Co se týká singlů, tak ano. Je doba singlová. Mě to jako autora vlastně baví. Můžu se naplno zaměřit na jednu jedinou skladbu. Dát jí víc než sto procent všeho, co dokážu, udělat to rovnou i s klipem a pustit to mezi lidi. Mám pak i dost energie, času a i pozornosti publika skladbu kvalitně vypromovat veřejnosti. Nezapadne to pak mezi dalšími skladbami na případné desce a tak dále.

Je to i tím, že je zmíněná doba singlová?
Singly jsou teď to, co diktuje pravidla. Kapely to dělají tak, že vypouštějí singly a po čase k tomu přidají jednu dvě nové skladby a vydají to jako desku. Proč ne. Máš pak prostě desku rovnou ze samých hitů.

Čerstvě jste předělali píseň od Petra Kotvalda. Jak vybíráte písně na covery?
Tady bych asi upřesnil, že my hlavně neděláme skoro vůbec žádné covery, takže nepotřebujeme mít systém nebo nějaké parametry na jejich výběr. Máme zatím tři nebo čtyři za 25 let. To myslím není žádná průmyslová nadprodukce. Ale OK, ptáš se, zkusím odpovědět. Asi to prostě musí být track, který můžeme tak nějak trošku ohnout někam jinam. Musí to mít v sobě další vrstvu, kterou můžeme objevit a ukázat ji ostatním. A taky samozřejmě, jak už jsem říkal před chvilkou, musí to být trochu svatokrádež. To je to, co nám říkali lidi, že je na tom vždycky baví.

Je v Česku někdo, s kým máte sen jednou spolupracovat?
Tak já ty lidi, co mě zaujmou, tak nějak průběžně oslovuju od začátku a oni mě tak nějak průběžně odmítají. Mám už fakt dlouhý seznam těch jmen. Většinou se z toho vykroutili oni, pár jedinců jsem pak na základě jejich reakce na moje oslovení zpětně vyškrtnul já. Jednou ten seznam zveřejním. Bude to dost vtipné čtení.

Závěrem jedna fanouškovská. Už našel kytarista Roman ztracenou čelenku?
Čelenka je nadobro fuč. A nejen čelenka, ale i celý kostým a nějaký osobní věci. Doufám, že toho, co ji ukradnul, hned za vesnicí, kde byla ta akce, přejel traktor s hnojem. Ideálně ještě i na zpátečku.

Komentáře

Hlavní zprávy

Česká republika je jednou z nejlepších zemí pro život, říká cestovatel Petr Horký

vydáno 26. února 2024  5:35

Právě se pouštíte do rozhovoru, který vznikal na vzdálenost 14 tisíc kilometrů. Cestovatel, spisovatel a režisér Petr Horký totiž zrovna dlí na ostrově...  celý článek

Motorka jako držák na láhev. Jak vlastně vypadá typický český suvenýr z Prahy?

PRAHA? AHA!
vydáno 25. února 2024  11:54

Praha je dobrodružství a romantika. Také nikdy nekončící zdroj zajímavostí. Stačí jen zvednout oči od displeje mobilního telefonu a nestačíte se divit....  celý článek

Pomáhám zlobivějším dětem, ty hodné nechávám modelkám, říká Jonáš Motyčka

vydáno 25. února 2024  7:00

Už přes 10 let se věnuje projektům, které pomáhají dětem z dětských domovů začlenit se do běžného života. Jonáš Motyčka za tu dobu doprovodil desítky...  celý článek

Honí vás lékaři od čerta k ďáblu? Objevit příčinu nemoci je někdy těžké

vydáno 24. února 2024  14:00

Lékař není bůh. Nebo jako student nedával při přednáškách pozor. Lidské tělo se ale nechová jako motor auta. Je složitější.  celý článek