Přežít zdravý. Někdy pomůže i mraveniště

Jsou profese, které se bez nácviku neobejdou. Například kosmonauti. Když v roce 1978 vyletěl první československý (a první nesovětský a neamerický) návštěvník vesmíru Vladimír Remek na oběžnou dráhu, většina lidí si ani neuvědomila, že vedle nácviku v letadle, pobytu při vysokém přetížení a dalších dovedností se v těch časech učívali letci do vesmíru, jak nezahynout, kdyby přistáli v nekonečných pustinách Sibiře a dalších nehostinných krajích.

Jak později Remek vzpomínal ve svém kosmonautickém životopise, od svého kolegy ve výcvikovém středisku pochytil třeba to, jak i v největším horku pít vodu, které máte málo, a nevíte, kdy narazíte na další zdroj. Znamenalo to, že i když bylo v hrdle vyprahlo, nelokat, jen maličký doušek chvíli poválet na jazyku, kousek hlouběji v krku a pak Vladimír Remek teprve polknout. Pocit je stejný, jako když člověk vypije celý hrníček tekutiny.

Zlepšit imunitu se Remek, i když zprvu nerad, učil podle kolegy kosmonauta dost drsně. Nahý se položil do velkého mraveniště. Na pár minut. Přežil, i když se takovému cvičení zprvu vyhýbal. Pro pohyb prstů prý pomáhalo i to, když člověk ponořil do mraveniště na chvíli dlaň nebo celou ruku.

Kurzy přežití v přírodě se staly zajímavým byznysem i zábavou Na internetu jsou desítky nabídek, kde školení specialisté (často to bývalí vojáci) zasvětí, jak si poradit mimo civilizaci. Někde se během jednoho dne (a noci) naučíte, jak si třeba sehnat potřebné potraviny, vyčistit vodu na pití, jak ulovit nějakého živočicha. Základní ceny takových kurzů se pohybují kolem dvou tisíc korun na osobu. Čím víc účastníků, tím je cena logicky nižší. Některé kurzy jsou ale zaměřené i na přežití ve městě. To pro nácvik situace, že by naše civilizace zcela zkolabovala. Zahrnují třeba ostrahu objektů. Oblíbenými destinacemi „survival“ kurzů bývá Šumava nebo Českomoravská vysočina.