Nemotorní rodiče, nemotorné děti. Sleduje-li potomek od narození z kočárku maminku či tatínka, jak většinu procházky stráví rodič pohledem na displej mobilu, má dítě takřka stoprocentní šanci, že se z něho vyvine jedinec nezvládající v dospělosti základní pohybové návyky.
Někdo nic, někdo víc
|
Již druhé letošní uzavření škol a výuka přes komunikační aplikace, případně zadávání úkolů jen přes e-maily tak současně nahrávají fyzickému nedostatečnému vývoji nejmladších generací. „Jsou děti, které stráví denně pět až šest hodin u počítače,“ konstatuje neuroložka Jaroslava Chlupová, která se dlouhodobě zabývá i problematikou pohybových návyků a jejich vlivu na fyzický vývoj u dětí. Pokud v současném období navíc dítě tráví část dne i vyučováním přes počítač, čas prožitý bez pohybu se tím výrazně prodlužuje.
„Ze života se vytrácí lidský faktor, z člověka se stává jiná bytost. Vývojově se tak dostane do podoby skrčeného tvora, který je řízen technikou,“ upozorňuje neuroložka. Nucení k pohybu by podle ní nemělo pocházet ani třeba od „chytrých“ hodinek, které zapípáním upozorní třeba na příliš dlouhé sezení. „Člověk by měl svůj organismus hlídat a cítit sám, ne že to za něj bude měřit přístroj,“ tvrdí neuroložka. Vývoji dětí nepřispívá ani fakt, že s on-line výukou se už od jara nekonají téměř hodiny tělesné výchovy, omezené je nyní i zapojení dětí do sportu v nejrůznějších oddílech, kam dříve chodily.
Bez výuky na dálku se však nyní školy neobejdou. Na rozdíl od jara je teď totiž účast na distanční výuce povinná. Přináší to, vedle vlivu na zdraví, také další problémy. Odborníci totiž varují, že pokud se děti v dohledné době nevrátí do školy, bude to mít neblahý dopad na úroveň jejich vzdělanosti. V řadě domácností se stále o počítač dělí rodiče pracující v režimu home office i děti.
Mobilní choroby
|
