Iluze náročného čtenáře před rokem 1989, který sáhne jen po „vznešené“ literatuře, kdy se během oblíbených knižních čtvrtků tvořily fronty před prodejnami knih, jsme se sice zbavili. Ale faktem zůstává, že knihy i přes nápor internetu jsou něčím, co si neodepřeme. Například síť veřejných knihoven je u nás nejhustší na světě, ačkoli za poslední tři desetiletí mnohá místa ubyla.
Z knihovních statistik
|
Když koncem dubna a začátkem května 2020 knihovníci po prvním lockdownu opět vítali své návštěvníky, asi netušili, že po 22. říjnu si uzamčení zopakují. Lidé se proto „vrhli“ mezi regály, aby si na další nouzový čas vytvořili zásoby čtiva. „Když se dívám na statistiky výpůjček, dá se říci, že obliba celoročně půjčovaných autorů se nijak výrazně nezměnila ani těsně před 22. říjnem,“ konstatuje Jaroslav Kříž, ředitel Městské knihovny Antonína Marka v Turnově. V turnovské top pětce autorů figuruje od ledna do října na prvním a třetím místě Alena Morštajnová, na druhém a čtvrtém je Patrik Hartl a pětici nejpůjčovanějších uzavírá Radka Třeštíková. „Když si lidé chodili před uzavření knihovny rychle půjčovat, největší zájem byl i nyní pochopitelně o Alenu Morštajnovou a její Tiché roky a Hanu,“ potvrzuje Kříž. V září si turnovští čtenáři přišli pro necelých 7500 knih, v neúplném provozu v říjnu a první tři týdny si vypůjčili jen o tisícovku méně. U dětí vedl, podobně jako jinde v republice, některý z Deníků malého poseroutky.
Jiné priority měli brněnští klienti Knihovny Jiřího Mahena. Na dobu, kdy jsou knihovny uzavřené, sahali především po dílech Vlastimila Vondrušky. „Ten patří k nejžádanějším už od začátku roku, nic se nezměnilo ani v září a v říjnu,“ konstatuje Alena Šedivá, tisková mluvčí brněnské knihovny. Figuruje v nejsilnějších čtenářských kategoriích od 25 do 45 let, i mezi čtenáři nad 45 let. „Obecně sáhli ve dnech před uzávěrou lidé hlavně po detektivkách, románech pro ženy nebo po thrillerech ahistorických příbězích,“ vypočítává mluvčí Mahenovy knihovny v Brně.
V Plzni se podle ředitelky Knihovny města Plzně lidé moc předzásobit nestačili, a to ani na jaře. „Obě nařízení přišla bohužel ze dne na den. Pandemie ale nemá na čtenářské preference podstatný vliv,“ řekla deníku Metro ředitelka knihovny Helena Šlesingerová. Dlouhodobě je zájem o detektivky, společenské romány a romány pro ženy. „Na výsledky ve statistikách má samozřejmě vliv i to, že 73 procent našich registrovaných čtenářů tvoří ženy. Co letošní dvojí uzavření ovlivnilo výrazně, to je podle Šlesingerové povinná školní četba. „Gogol, Hrabal nebo Remarque bývali vždy v první desítce, teď jsou sotva v první padesátce,“ upozorňuje ředitelka plzeňské městské knihovny.
Nápor naopak těsně před 22. říjnem zažila Městská knihovna v Praze. „Okamžitě po tom, co vláda vyhlásila zpřísněná opatření, stoupla návštěvnost na všech pražských pobočkách,“ řekla deníku Metro Lenka Hanzlíková, mluvčí metropolitní knihovny. „Co vím od kolegů, půjčovalo se úplně vše, zejména beletrie, která obecně ve výpůjčkách vede, a oddechová literatura jako detektivky či historické romány,“ připomíná Hanzlíková. Vzhledem k tomu, že není možné přesně odhadnout, kdy omezení skončí, rozšířila pražská městská knihovna nabídku elektronických titulů z platformy BOOKPORT, kde jsou knihy volně přístupné všem registrovaným klientům knihovny. „Ten, kdo si ale nechce zřizovat registraci, může i v této době číst elektronické knížky na www.e-knihovna.cz,“ připomíná mluvčí Lenka Hanzlíková.
