Se starými „krámy“ nemusíte ke kontejneru nebo na blešák

Věci musí být předány čisté, ve funkčním stavu a bez zjevného napadení parazity, škůdci nebo infekcemi hub a plísní. Taková pravidla platí pro ty, kteří přinášejí staré věci do re-use centra v Pardubicích. Otevřeno bylo letos na jaře a na nezájem si rozhodně nestěžuje.

Potěšíte duši, domácnost i ekologickou výchovu
„Je lepší, když lidé starou hračku nebo pánev přinesou sem a nevyhodí je do směsného odpadu. Jeho likvidace nás stojí peníze a takto ušetříme,“ komentuje existenci centra Jan Procházka, předseda představenstva Služeb města Pardubice.

Pravidla jsou jednoduchá. Kdokoli může přinést nepotřebnou věc. Pokud si chcete něco odnést, zaplatíte do pokladničky podle vyvěšeného ceníku. Drobné a lehce poškozené předměty jsou za deset korun. Za zachovalé a s vyšší pořizovací hodnotou dáte stovku, za kvalitní a kdysi drahé vložíte do kasičky stovky dvě. „Peníze využije město k ekologické výchově mládeže,“ říká Jan Procházka.

Posílají do světa napodruhé tisíce věcí
„Odkládací“ prostor, kde dávají v Pardubicích věcem druhý život, v Česku není novinkou. Řadu podobných zařízení už najdete i jinde a stále vznikají nová. Dobrou zkušenost mají například v Ostravě, kde na podzim oslaví již druhé narozeniny.

Jen v prvním roce existence sem Ostravané přinesli více než 43 tisíc předmětů, mezi nimiž byste našli třeba školní brašny, kytky v květináčích i knihy. A ti, kteří si něco vybrali, přispěli více než osmi sty tisíci korunami. Centrum ocenili i odborníci, a to cenou za mimořádný celospolečenský přínos v soutěži Stavba roku 2021.

„Naše re-use centrum, které je jedním ze zakládajících členů České federace nábytkových bank a re-use center, je jasným příkladem toho, že funkční předměty, o něž už původní vlastníci nestojí, mohou ještě sloužit a dělat radost novým majitelům,“ říká Karel Belda, jednatel městské odpadové společnosti OZO Ostrava.

Ani děravý kabát není úplně bez šance
Svět použitých předmětů najdete pochopitelně také v Praze. Některá centra jsou otevřena celý týden, některá mají volno přes prázdniny, kdy je zájem menší, jiná fungují třeba jen dvakrát v týdnu. Není ale nutné jezdit s věcmi do vzdálenějších center. Lze využívat i takzvané re-use pointy ve sběrných dvorech, odkud pak věci putují do re-use centra.

Šanci má všechno, co není zcela zničené. „Oblečení může být i nějak poničené, ale může mít hezký detail nebo příjemný materiál, který se ještě využije. Případně lze skvrny či dírky na oblečení kreativně zakrýt,“ upozorňuje Hana Matoušová z pražského centra v Zenklově ulici na Palmovce.

Re-use centra Česká federace nábytkových bank a re-use center sdružuje tato zařízení působící v České republice. Chartu federace tvoří ekologické desatero. Jedním z jeho bodů je poskytovat cenově dostupné věci pro domácnosti s nízkými příjmy. To podporuje opravitelnost a současně tím zamezuje předčasnému znehodnocení věcí. Původně 3R (v angličtině „reduce, reuse, recycle“ – redukovat, znovu použít, recyklovat) se stále častěji rozšiřuje na čtyři R: „remanufacture“, tedy repasovat. Recyklace je zaměřena na opětovné využití surovin, repasování se týká drobných prvků a dílů i celých výrobků. Stále častěji se využívá v elektrotechnickém průmyslu.