metro.cz

Počasí v Praze

9 °C / 13 °C

Neděle 3. března 2024. Svátek má Kamil
Pavel Baran | foto: AV ČRMetro.cz

Současní dějepisci neoslovují mladé lidi jejich jazykem

  13:14
Místopředseda Akademie věd České republiky Pavel Baran je členem Akademické rady i mnoha vládních orgánů. „Znalosti dějin jsou pro každý národ stejně důležité jako jiné vědomosti,“ říká akademik v souvislosti se zítřejší připomínkou událostí 17. listopadu.

Před výročími zjišťujeme, že znalosti o nejzákladnější historické události bývají často nedostatečné. Souhlasíte?
To platí, ale ne o všech vrstvách naší společnosti. V určitých skupinách a vrstvách zůstává kontinuálně historické povědomí na dobré úrovni, v některých na nebývale vysoké úrovni. Jsou ale velké skupiny, které, z různých důvodů, základní historický, po- užil bych anglický výraz, backround ztrácejí.

Proč? Může za to škola?
Nesouvisí to jenom se vzděláváním, ale změnou života celé společnosti. Naše historická obec také nedostatečně reflektuje způsoby, jak oslovit nejmladší generace, jak změnit formu nabídky historických informací. Dominují elektronická média, ale změnily se i tradiční nabídky informací, jsou jiné než před dvaceti lety. Změnil se i charakter lidské práce, to také hraje roli.

Leckdy se ale znalost dějin zjednodušuje na soupis dat a událostí.
Ano, proto je v rámci historického povědomí důležitější než vypočítávat data rozumět kontextu historických událostí. To totiž patří do základních civilizačních dovedností, jako je matematika, základní pravidla chemie a fyziky, orientace ve finančních záležitostech. To je třeba do společnosti vracet, ne jednorázově, ale neustále. Ale tak, aby to ti, kterým to je určeno, nebrali jako něco, co jim povinně vtloukáte do hlavy ve školních lavicích. Ale jako něco, co je běžnou součástí jejich národní a státní identity. Je to totiž mimo jiné docela rozumná odpověď na globalizaci.

Můžete to třeba k něčemu přirovnat?
Podívejte, proč lidé chodí na farmářské trhy? Hledají jiný produkt než ten globalizovaný v hypermarketu. Tak i v historii by měli mít informace o svých dějinách, aby si je dokázali zařadit do světových souvislostí. Dávat a dostat k lidem informace, co se dělo před třiceti, padesáti nebo sto lety u nás.

Slýchávám, že dříve toho lidé věděli o dějinách víc. Neidealizujeme si to?
Neidealizujeme. Jedna z iniciativ prezidenta Masaryka za první republiky byla, aby v každé větší obci vznikla lidová knihovna. Dnes si už ne- umíme představit, jaký civilizační efekt to mělo! Ne ve velkých městech, ale v některých odlehlých koutech Moravy, Slezska nebo Slovenska.

Mluvíte o souvislostech. Co si pod tím představit?
Vezměte si například letošní historické osmičky. Rok 1938 pravděpodobně předznamenal, co se pak dělo v roce 1939. Bez mnichovské dohody 1938 by ale možná úplně jinak vypadal rok 1945, možná by vůbec nedošlo k roku 1948. Co znamenal rok 1948 ve vztahu k roku 1968? Nemluvím o příčinách těchto dat, ale o kontextu v dalších dějinných okamžicích. Hledat kontexty a chápat je je složité. Není to jako v chemii, jedna molekula k druhé. Tohle všechno nám totiž pomáhá porozumět dnešku a žít v dnešní společnosti. Dnešní svět je hodně rychlý. My jako jednotlivci i jako společnost v rychle se proměňujícím světě nemáme tolik času, abychom váhavě čekali, do kterého vlaku máme nastoupit a do kterého ne.

Masaryk byl pilot. V roce 1989 se upálil Palach. Srpen 1968? Tohle datum mi nic neříká

Ankety před významnými událostmi, co lidé vědí, nebo nevědí, jsou oblíbeným námětem.

Česká televize oslovila před 100. výročím Československa studenty středních a vysokých škol. Jen 38 dotázaných ze 100 vědělo, co se stalo 28. října 1918:

  • „Nemám zdání, co se stalo.“
  • „Nejsem přes dějepis!“
  • „To jste mě zaskočili!“
  • „Nerad bych se ztrapnil!“
  • „Narodil se Freescoot!“ (český kontroverzní youtuber)

Problémy měli mladí lidé v této anketě i s tím, kdo byl první prezident. 

  • Slovenský student vysoké školy překvapil zjištěním Masarykovy profese: „Viděl jsem hodně jeho soch, busty. Byl to fešák. Podle čepice asi nějaký pilot!“

Z ankety Orlický.net k dvacátému výročí 17. listopadu 1989 v Rychnově nad Kněžnou:

  • „Byl upálen student, nebo zavražděn.“
  • „Dějiny na mně nechtějte.“
  • „Ve škole jsme nic nebrali.“
  • „Upálil se Palach.“

Problém ale mívají po padesáti letech v anketách lidé i se srpnovou okupací roku 1968:

  • „Tohle datum mi nic neříká. Netuším, co se tenkrát stalo.“
  • „Srpen v roce 1968 mi vůbec nic neříká. Nic o tom nevím. Určitě jsme to brali kdysi v dějepise.“

Komentáře

Hlavní zprávy

Komerční sdělení

Senioři, zatočte s dluhy, které vás tíží!

vydáno 3. března 2024

Pan Karel žije sám, je mu 71 let a má problém, který mu nedává spát. Hrozí mu, že kvůli nesplacenému úvěru přijde o byt. Nyní mu svitla naděje, že...  celý článek

Netradiční pivo, to je „léčivý“ chmel i med z kaštanů. Jiříkovo vidění vám zachutná

vydáno 2. března 2024  19:45

Vymyslel recepturu několika piv. Sám se ale za sládka nepovažuje. Příběh člověka, kterému neslouží oči, ale nevzdal to.  celý článek

Námět na vycházku. Malíř Rittstein má na Kampě Dvě klády. A Nohy na stole.

vydáno 2. března 2024  15:21

Emeritní profesor pražské Akademie výtvarných umění patří již téměř půl století mezi přední představitele české figurativní malby.  celý článek

Bedřich Smetana. Třetina skladatelovy tvorby vznikla v naprosté hluchotě

vydáno 2. března 2024  5:37

Bedřich Smetana, který by dnes oslavil 200. narozeniny, je vedle Antonína Dvořáka patrně největším českým skladatelem. Nicméně Smetanův zvuk je v...  celý článek