Pátý kalendářní měsíc označujeme v češtině jako květen. Je to nasnadě, příroda rozkvétá. Setkat se můžeme i s pojmenováním máj, které je však dodnes známo většinou jen z pranostik, například „Studený máj, v stodole ráj“, kde bychom užitím slova květen zkazili rým, nebo májový déšť. Ale proč vlastně květen „vyřadil“ z kalendáře máj?
Historie vzniku názvu květen je ojedinělým případem, kdy původní pojmenování měsíce bylo nahrazeno jiným. Výraz máj pochází z latiny a odvozuje se pravděpodobně od římské bohyně země a růstu jménem Maia. Naopak pro nás běžný název pátého měsíce květen je v češtině poměrně nový, až z doby národního obrození.
„Poprvé ho v roce 1805 použil Josef Jungmann při překládání Chateaubriandovy Ataly – ve francouzském originále na odpovídajícím místě bylo ‚la lune des fleurs‘, ve francouzštině neběžné označení května. Při překladu si Jungmann zřejmě vypomohl polským názvem jednoho z měsíců, kwiecień, protože obratu v originále lépe odpovídal. V polštině jde ale o název čtvrtého měsíce, tedy dubna,“ říká pro deník Metro Helena Karlíková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky (ÚJČ).
„Název květen se v češtině rychle ujal, důvodem zřejmě byla snaha nahradit domnělý germanismus máj slovem domácím. Všechny ostatní názvy měsíců jsou totiž domácího, nepřejatého původu,“ dodává Karlíková.
Květen
|
Pátý měsíc roku se však mohl jmenovat úplně jinak. Název traven nebo tráven patří k pokusům převzít staré slovanské označení pro tento měsíc z doby předobrozenského purismu – opět ve snaze nahradit máj. „Jde o starý název května či dubna odvozený od praslovanského slova trava, tráva, jako takzvaného měsíce trávy. Tedy měsíce, kdy se začíná s pastvou dobytka na zelené trávě. Nebo podle jiného vysvětlení měsíce, kdy začíná růst tráva,“ říká Karlíková. Název se neujal, působil nepříliš ústrojně.
Místo května mohl být i ojedinělý trnopuk. „Jde nejspíš opředobrozenský neologismus, snad poetismus. Uvádí ho Jungmann ve svém slovníku a použil ho i František Ladislav Čelakovský v Mudrosloví národu českého. Kdo ho vytvořil, se však neví,“ dodává Karlíková z ÚJČ.
