Prodej chat poroste, zájem je hlavně o horské oblasti

Rodina Novákových z Prahy se před pár lety rozhodla koupit si chatu ve Středočeském kraji. „Byt ve městě je fajn, ale chybí nám tady příroda. Na chatě poblíž Prahy jsme se shodli okamžitě. Každý z rodiny si tu najde to své,“ říká maminka Jana. Pořízení rodina pokryla tehdy ještě stoprocentní hypotékou.

S lepším počasím bude opět o rekreační objekty větší zájem. „Hlavní sezona prodeje teprve přijde. Předpokládáme, že od března budou prodeje stoupat. Středočeský kraj dlouhodobě v prodejích rekreačních objektů dominuje,“ uvádí Tomáš Hejda z realitní kanceláře RE/MAX. Je to zapříčiněno blízkostí Prahy – lidé na víkend utíkají z metropole za klidem.

Rekreační objekty je možné financovat hypotečním úvěrem, v tomto smyslu se nabídka bank posunula dopředu a obsahuje i nabídky úvěrových produktů pro objekty, které neslouží k bydlení, ale k rekreaci. Zejména tedy chaty a chalupy.

Čísla a trendy Počet prodaných rekreačních objektů se podle údajů společnosti RE/MAX meziročně zvýšil o pětinu. Průměrná prodejní cena objektu se pohybuje kolem jednoho milionu korun. I průměrná cena se za poslední tři roky zvýšila o třetinu. Nejvíce chat a chalup se prodá ve Středočeském, Ústeckém a Jihočeském kraji. Naopak nejméně se prodávají chalupy na Zlínsku. Nejdražší objekty, které se za poslední rok prodaly, byly roubenka v Harrachově (6,9 milionu korun) a rekreační objekt v Jihočeském kraji za téměř 8 milionů korun. Nejdražší nemovitost aktuálně v nabídce je zcela ojedinělý objekt na Šumavě za téměř 14 milionů korun. Rekreační objekty s cenou okolo 4 milionů korun nejsou výjimkou.

„Naopak nezáleží na tom, za jakým účelem budete konkrétně vy nemovitost využívat. To znamená, že u chalup, které jsou zkolaudované jako objekty k bydlení, je proces vyřízení hypotéky stejný jako u běžného financování nemovitosti k bydlení. Bance nezáleží na tom, zda budete chalupu využívat k bydlení, či jen k rekreaci,“ vysvětluje Vladimír Zuzák z Maxima Reality.

U rekreačních objektů navíc lze získat úvěr nejen ke koupi, ale i na investice související s jejich výstavbou či rekonstrukcí. „Jedinou nevýhodou této hypotéky je nemožnost odečtu úroků od základu daně. Podle zákona o daních z příjmů, který úlevu upravuje, se možnost odečtu vztahuje jen na hypotéky při investici do objektu určeného k bydlení,“ dodává Zuzák.

Podle Marie Žáčkové z RE/MAX Commercial banky požadují, aby objekty měly minimálně číslo evidenční. „Stavební spořitelny zase mají podmínku, že objekt musí být zapsán na katastru nemovitostí jako objekt pro trvalé bydlení. Typický kupující má již stávající bydlení vyřešeno, takže hledá nějaké místo pro rekreaci, případně na důchod,“ prohlašuje Žáčková.

Klasickým kupujícím rekreačního objektu je tedy podle Žáčkové člověk ve středním věku, který se tam plánuje v důchodu nastěhovat natrvalo. Ve většině případů jde o kupující, kteří bydlí v okruhu 60 km od objektu.

Ve společnosti Maxima Reality zase největší zájem evidují v horských a podhorských oblastech. „Jde ale také o selská stavení, která jsou v dojezdové vzdálenosti zhruba hodinu od větších krajských měst,“ dodává Zuzák.

Ve zmíněných objektech se však lidé neusazují nastálo příliš často. „Na trhu je i skupina lidí, kteří hledají trvalé bydlení v chalupách nebo selských staveních. Ne však primárně z důvodu ceny, ale především pro blízkost přírody nebo i kvůli práci, která jim umožňuje nedojíždět každý den do zaměstnání,“ přibližuje situaci Zuzák.

Když se ale rodina rozroste, stěhují se lidé zpět do města, protože potřebují pro děti občanskou vybavenost. Chalupy si pak nechávají skutečně jako víkendové rekreační objekty.

„I starší lidé se na svůj důchod nebo v klimaticky nepříznivém období stěhují do měst, kde mají občanskou vybavenost (potraviny, doktor, lékárna a další), využívají zde městský komfort a na svůj rekreační objekt se vrací na delší dobu až začátkem jara,“ doplňuje Zuzák.