Představení svého díla veřejnosti se však už sochař Bohumil Kafka nedočkal. Soutěž na pomník v sousedství nového památníku na žižkovském kopci vyhrál už v roce 1931, dlouhých deset let ale trvalo, než dokončil sádrový model. Jeho převedení do bronzu a skutečné velikosti se Kafka nedožil, zemřel v listopadu 1942.
V karlínské Maškově slévárně mohla být socha odlita až po skončení války v roce 1946, další čtyři roky pak zabralo její dokončení. Ke slavnostnímu odhalení bylo vybráno kulaté výročí slavného vítězství nad křižáky, které husité pod Žižkovým velením porazili právě na Vítkově 14. července 1420. Sestavit sochu, která je devět metrů vysoká a váží 16,5 tuny, přitom nebylo jednoduché. Nohy, které celou tíhu nesou, jsou uvnitř z betonu, železobetonová konstrukce nese i tělo koně, hlavu zvířete zase podpírají cihlové sloupky.
Za půlstoletí ale socha zchátrala, pod bronzový plášť tvořený 39 díly zatékalo a například na nohou jeho části popraskaly. Poté, co byl v roce 2009 po dvouleté rekonstrukci znovu otevřen sousední Národní památník, se ale restaurátoři konečně dostali i k Žižkovu monumentálními pomníku. Opravy trvaly od dubna 2010 do září 2011. Díky konzervaci včelím voskem by měl vydržet nejméně dalších 50 let v perfektní kondici.