Hodně fotíte na ulici. Čím vás toto téma uhranulo?
Naučil jsem se víc vnímat život kolem sebe, dřív jsem jen jel metrem a nepozoroval okolí. Dnes se víc dívám a hledám příběhy.
Fotíte často cizí lidi. Nevadí jim to?
Oni většinou ani netuší, že je fotografuji, nebo si myslí, že fotím něco jiného. Zatím se mi naštěstí stalo jen párkrát, aby mě někdo viděl a oslovil mě například s tím, co ho fotím, ať fotografii smažu. V tu chvíli se jim snažím vysvětlit, co jsem chtěl fotografií zachytit, a vždy mi to prošlo. Pokouším se vždy splynout s ulicí a být trochu neviditelný.
Chcete se focením živit?
Spíš jen přivydělávat. Focení na plný úvazek by mě asi nenaplňovalo. Já fotím hlavně pro radost.
Máte v Praze místo, kde fotíte nejradši?
Během nouzového stavu to byl Karlův most, teď nejradši fotím na Černém Mostě. Bydlím tu už přes deset let, ale teprve nedávno jsem si uvědomil, že se pěkné fotky dají pořídit i tady.
Máte nějaký vzor?
V barevné fotce je to reportážní fotograf Jan Šibík a v černobílé Antonín Kratochvíl. A ještě zmíním kamaráda, který mě k focení přivedl. Momentálně je v invalidním důchodu a focení má i jako terapii.