Nizozemský Amsterdam, německý Berlín, španělská Barcelona, švédské Malmö či francouzský Grenoble. To jsou města, která se díky využívání moderních technologií při zajišťování chodu svých funkcí stále více řadí mezi chytrá města, takzvaná Smart Cities. Praha dosud využívá moderní vychytávky pouze povrchně. Příkladem jsou chytré koše v Praze 1, jež se samy ohlásí, když jsou plné. Podle loňského ročníku Smart City Index bylo tuzemské hlavní město 19. nejchytřejším městem na světě. V Evropě zaujalo překvapivé 11. místo.
„Ona chytrost spočívá v tom, že si lidé uvědomí, že společně dosáhnou více – jako na konci legendárního filmu Císařův pekař, přestože bude mít jiný úhel pohledu na fungování města architekt, odlišný ekonom, stavař, dopravní specialista, bezpečnostní technik i běžný občan. Mezioborové spolupráce jsou premisami k tomu, aby chytrá města vůbec mohla fungovat, není to tedy jen o zavedení jednotlivých technologií,“ říká zástupkyně tuzemské technologické společnosti CertiCon Eva Polívková.
Navíc by měly být služby chytrého města vždy nastaveny tak, že pokud se je rozhodne někdo nepoužívat, měl by se bez nich obejít. „I když budete víc bloudit a déle čekat na zastávce. Mělo by to fungovat jako v dnes tolik propagované chytré domácnosti. Můžete svůj domov zdáli kontrolovat pomocí kamer a ovládat si aplikacemi v mobilu světla, topení nebo spouštět vysavač – můžete, ale nemusíte,“ dodává Polívková.
Ostrovy budoucnosti
Mekkou celé řady technologických start-upů, které se na vybavení chytrých měst zaměřují, je Berlín. Že něco funguje a je přínosem pro všechny, dokazují místní ojedinělé projekty, jako například kampus EUREF v berlínské čtvrti Schöneberg nebo Aspern ve Vídni. Tamní bezbariérově koncipované stavby využívají energeticky úsporné izolační materiály, mají trojitá okna s integrovanou ochranou proti slunci a inteligentní fasády. Osvětlení kanceláří a bytů je automaticky regulováno dle přítomnosti lidí a síly denního světla, inteligentní rozvodná síť spojuje různé zdroje energie. Kamery před dveřmi umožňují prostřednictvím aplikací nebo autorizačním kódem pro hosta přístup do objektů třetím stranám, například návštěvníkům nebo pečovatelům. Pouliční lampy se za tmy rozsvěcí až průchodem v jejich blízkosti a pak znovu zhasínají. „Kromě úspory elektřiny to znamená snížení světelného smogu, který je problémem všech světových velkoměst. Uvnitř kampusu se pohybují výhradně elektricky poháněná vozidla a testuje se i samojízdný mikrobus Olli americké společnosti Local motors či autonomně se pohybující zametač navigovaný kamerami, senzory a laserovým skenerem,“ vyjmenovává Polívková.
Chytrá poctivá Praha
V tuzemském hlavním městě něco obdobného chybí, a to přestože rozjela projekt s názvem SmartPrague relativně brzy. Jako problém se zatím ukazuje hlavně resortismus. Je složité domluvit se na jednotném konceptu napříč různými oblastmi zájmu, zejména je-li každý sektor řízený jinou politickou stranou. Panuje také jistá nedůvěra. „Nebudou mobilní sítě 5G uzpůsobené pro nejmodernější aplikace škodlivé? K čemu slouží bezpečnostní kamery, které vykukují na každém kroku? I proto se osvědčila takzvaná pocitová mapa, do které mohou občané psát své dotazy, připomínky či návrhy. Mnohé stačí jen vysvětlit, neboť obavy plynou z neznalosti. Vždyť třeba na frekvencích, které se chystají na přenos 5G, donedávna běžel mnohem silnější televizní signál,“ vysvětluje Polívková.
Velký bratr
Vize chytrých měst doprovázejí nejrůznější pověry a mýty. Tím nejrozšířenějším je přitom nástup takzvaného Velkého bratra. Praha přitom již nyní vlastní na 1500 kamer, další tři tisíce mají jiní provozovatelé, například Technická správa komunikací nebo Dopravní podnik. Zvýšení jejich počtu se tak při ochytření Prahy projeví jen těžko. „Například v Anglii je bezpečnostních kamer řádově mnohem víc a tamní obyvatelé je podporují, protože je berou jako pojistku svojí bezpečnosti. Jsou-li vybaveny chytrým softwarem, rozpoznají třeba kolabujícího člověka potřebujícího pomoc nebo mohou posloužit při dodržování bezpečnosti práce,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti CertiCon Vladimír Mařík ml.