„Co asi v našem představení zapůsobí na diváka nejvíc, je to, že se v jedné hodině protočí celá škála emocí, které jsou spjaté s menstruačním cyklem. Síla je právě v tom, že se v relativně krátkém čase můžete z nadhledu podívat na to, jak se mění prožívání a energie ženy. Dají se zde vypozorovat čtyři hlavní nálady a divák si zrychleně uvědomí, že to tak je i v životě,“ líčí Kolcunová.
Kromě ní, která tráví téměř polovinu představení na šále, jsou na pódiu ještě další čtyři ženy. Kdo na scéně zůstává prakticky celou dobu, je zpěvačka a autorka písní k představení Michaela Jonczy. Dovysvětlující slovní doprovod obstarává herečka Katarína Zatovičová.
„V původním tvůrčím týmu byla i francouzská tanečnice a choreografka Fanny Barrouquéreová. Převzala i režisérskou roli a až do letošního června s námi i tančila. Já neměla zkušenosti s tvorbou představení, takže mi pomohla s tím, aby divák měl opravdu z inscenace silnou emoci. Místo ní tančí Tereza Holubová, protože Fanny se stala stálou tanečnicí souboru Lenky Vágnerové,“ vysvětluje Kolcunová. Na klávesy obstarává živou hudbu další nováček Jana Otáhalová.
Výrazně přispěli i muži
Původně totiž hudební složku včetně původního skládání obstaral muž. Viktor Kracik-Bartha. Kolcunová si mužský element pochvaluje a přiznává, že v těžkých momentech po vypuknutí pandemie koronaviru jí s představením především o ženském tématu pomohli právě muži. „Loni, když se nemohlo hrát, tak jsme v polovině listopadu celé představení natočili, a to díky významnému přispění a podpoře dvou mužů – Libora Kasíka z Uffo Trutnov a kameramana Dušana Mihalečka. Natočení byl právě nápad Dušana a Libor Kasík nám zdarma zapůjčil prostory i štáb. Měla jsem radost, že i muži v mém nápadu viděli hodnotu a podpořili nás. Pouštěli jsme to v rámci různých on-line festivalů a nyní je záznam na našich webovkách k zakoupení za 144 korun,“ říká Kolcunová.
Výbuch plynu v Kanadě
|
Podle ní by mohli právě muži po zhlédnutí představení pochopit trochu lépe své partnerky a jejich nálady. „Ale nechci, aby to vyznívalo tak, že my ženy mužům řekneme, jak nás mají vnímat. Muži při ohlasech oceňovali to, že tam vidí komplexnost a fakt, že co prožívají doma, mají všechny ženy podobně.“
Lepší sebepřijetí žen
Sama původně nevyhledávala ženská témata či kolektivy, ale postupem času se dostala do kontaktu s ženami, které o svých cyklech mluvily a navíc o problematice dost věděly. Znělo to třeba takto: „Když jsem v určitém týdnu, tak se mi dobře pracuje s lidmi, když se mi blíží menstruace, tak si neplánuji žádné pracovní schůzky.“ Intenzivně se s tím Kolcunová setkala na jógovém pobytu v Indii a řekla si, že na tom asi něco bude.
„Začala jsem se o to více zajímat. Že je až osvobozující, vnímat, že se jako žena točím v určitých cyklech. A že se to dá využít i v běžném životě. Je super mít náhled, že všechny ty nálady a emoce mají své důvody. Klíčové je větší porozumění sobě samé, díky kterému můžu lépe komunikovat s okolím. Jednoduše všechny okolnosti přijmout.“
Kolcunová radí, že pokud žena začne citlivěji vnímat a respektovat sebe sama, promítne se to i k okolí. „Když předem vím, že v týdnu, kdy mám menstruaci toho tolik nezvládnu, nebudu říkat na všechno ano. Třeba se omluvím , že to udělám později,“ dává příklad Kolcunová. Uvědomuje si ale, že se nedá takový recept paušalizovat. Přesto se tento postoj snaží divákům předat pomocí The Same Self a z ohlasů je patrné, že to má smysl. „Nejvíce ženy po představení říkají: viděla jsem se v tom. Je v pořádku, že se mi nálady mění. Navíc je naše forma srozumitelná. V jedné hodině zažijete něco, co byste v knihách četli mnohem déle.“