„Lesy postihl kůrovec, a bylo nutné nemocné stromy odstranit. Nyní tedy opět na uvolněné paseky sázíme nové stromy. Místo smrku, který do místních podmínek nepatří, vysazujeme především listnáče, nejvíce duby, ale také lípy, habry a javory,“ říká mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.
Zastromuj Prahu!
|
Na jaře městská společnost na území Prahy vysadila více než 118 tisíc sazenic, na podzim plánují dalších více než 83 tisíc kusů. Primátor Zdeněk Hřib tyto stromy do svého seznamu počítá. Do konce příštího roku mu pak podle údajů uvedených na magistrátním webu Zastromujprahu.cz chybí vysadit ještě něco kolem 130 tisíc dřevin. Pokud je vysadí, stihne půlmilionový cíl končící prvním volebním obdobím. Hřib ale v případě stromového závazku kalkuluje s osmi lety ve vedení metropole. Podle kritiků je však ozeleňování Prahy v Hřibově podání populismus. Stromy se totiž dosud ve větších počtech sázely jen na okrajích metropole.
„Je jasné, že když ve velkém vysadíte semenáčky, jako tomu bylo v případě vzniklé plochy v lese Arborka mezi Satalicemi a Kyjemi, slibované počty vám výrazně naskáčou,“ komentuje pro deník Metro dendrolog Aleš Rudl, s tím, že se o vysazené počty stromů musí město také řádně starat. To byl z velké části problém lip srdčitých na Smetanově nábřeží, které v těchto dnech magistrát nechává vyměnit za odolnější a menší lípy malolisté. „V místě je klíčové, aby proběhla výměna vyžilé zeminy a byla nahrazena kvalitním substrátem,“ dodává Rudl.
Letos přibylo nejvíce stromů v okrajových městských částech, konkrétně v Běchovicích, Ďáblicích nebo v parku U Čeňků na Praze 14. Loni se zase sázelo zejména na původně zemědělských půdách.
Očima redaktoraKdyž politici stříhají pásky, zahajují stavby nebo sázejí stromky, je to vždy divadlo spíš pro jejich PR podřízené a občas i pro novináře. Se sázením stromků v Kunratickém lese to nebylo jinak. Úředníků magistrátu, pracovníků pražských lesů či zástupců pozvaných médií bylo na místě možná víc než připravených sazenic. Také čumilové převažovali výrazně nad pracujícími. Variant, které musel Zdeněk Hřib předvést pro fotografa, aby bylo vykopnutí díry to pravé, bylo povícero. „Teď to bylo ono, pane primátore!“ znělo na konci režírovaných snímků. Stejně tak hovořit na kameru, to nelze bez bojovného odhodlání a supermanského úchopu krumpáče. Jedná-li se o dobrou věc, legrace a předstírání nikdy není málo. PAVEL HRABICA |
