O možnosti zavřít nebo omezit dopravu na nejvytíženějším mostě v Praze, jenž je součástí Městského okruhu, při neexistenci funkčního vnějšího Pražského okruhu, se v magistrátních kuloárech hovořívalo jako o mediální sebevraždě.
Rekonstrukce Barranďáku započala před dvěma lety, až letos má ale dojít na opravu jeho hlavních částí a omezování dopravy. A že to nebude mít vedení hlavního města v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem jednoduché, se ukazuje v plné kráse již nyní.
„Okolo oprav Barrandovského mostu se šíří celá řada polopravd a mýtů. Patří mezi ně tvrzení, že oprava stejně jako objízdné trasy jsou perfektně připraveny, komunikace s veřejností běží jako na drátkách nebo že občané nemusí mít strach z dopravních omezení,“ uvádí klub opozičních zastupitelů za ODS.
V ostré polemice, kterou opozice sdílela i na sociálních sítích, se nachází kus pravdy. Náměstek pro oblast dopravy Adam Scheinherr skutečně dosud nepředložil svým kolegům podrobný plán oprav a objízdných tras. Tento fakt má být napraven na příštím zasedání zastupitelstva, které je naplánováno na 24. února. Technická správa komunikací (TSK) má poté v plánu konkrétní detaily prezentovat na tiskové konferenci.
„Za zhruba čtrnáct dní dojde také na oznámení dodavatele stavebních prací. Trasy se nyní projednávají. Na chystaných i odlehčovacích trasách nicméně počítáme se zákazem veškerých oprav. Kvůli zachování plynulosti provozu,“ vysvětluje pro Metro mluvčí TSK Barbora Lišková.
Ulice jako K Barrandovu, Strakonická, Modřanská, Komořanská, ale například i Vídeňská, Radlická nebo Milady Horákové či Evropská zaznamenají s velkou pravděpodobností v následujících letech dopravní nápor. Oprava Barrandovského mostu bude mít reálný dopad na dopravu v celém městě, a to včetně dopravy veřejné. Podle opozice by proto neměl magistrát s oznámením způsobu budoucí koordinace dopravy váhat příliš dlouho.
„Chápeme, že občané nemohou mít strach z něčeho, co si zatím nedokážou představit, ale rozhodně takový přístup politiků nelze považovat za odpovědný,“ dodávají zastupitelé z ODS.
Nejrozsáhlejší mostní dílo v Praze se skládá ze dvou částí. Zatímco jižní polovina byla dokončena v roce 1983, severní část zhruba o pět let později. Právě tyto klíčové údaje určující stáří mostu se staly dalším jablkem sváru mezi vedením Prahy a opozicí. Hřib, který v minulosti uváděl, že se na Barranďák nesáhlo už skoro 40 let, si totiž nenechal líbit prohlášení opozice. Ta tvrdí, že most byl předán do služby veřejnosti roku 1988, přičemž životnost izolace proti vodě byla stanovena na 30 let a vypršela v roce 2018. Tedy v době, kdy se vedení Prahy ujímal primátor Zdeněk Hřib.
„Rád bych to uvedl na pravou míru. Jižní polovina se uváděla do provozu ve skutečnosti o pět let dříve, už v roce 1983. Píší to i na Wikipedii. Takže rekonstrukce po 30 letech měla začít v roce 2013 za vlády ODS. Nedávná tisková konference s ukázkou narušených předpjatých kabelů se odehrála právě v jižní polovině mostu,“ píše na svém Facebooku Hřib.