Hlavní město Praha, které je vlastníkem osmihektarového brownfieldu v Libni, plánuje na této zanedbané části vystavět 2200 městských bytů, základní školu nebo kulturní či komunitní centrum s knihovnou.
Součástí nové čtvrti by měly být také administrativní budovy s restauracemi, kavárnami, obchody a službami. Velká pozornost bude věnována veřejnému prostoru. Vzniknout by měl centrální park s promenádou, několik menších náměstí a řada vnitrobloků se zelení, lavičkami a vodním prvky.
„Palmovka je svou velikostí, industriální minulostí a rozvojovým potenciálem srovnatelná s Andělem,“ říká Petr Hlaváček, první náměstek primátora hlavního města Prahy pro územní rozvoj. „Zatímco na Smíchově je redevelopment brownfieldů tažený soukromými investory, na Palmovce jej díky souvislé majetkové držbě iniciuje město,“ upřesňuje Hlaváček.
Rozvoj území dostala na starosti příspěvková organizace magistrátu Pražská developerská společnost (PDS), která na urbanistickém a architektonickém řešení spolupracovala také se studenty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Ti měli za úkol připravit fyzický model budoucí podoby nové výstavby podle zadaného návrhu. Na zpracování trojrozměrné vizualizace pracovalo celkem 45 studentů tří ateliérů ČVUT Kohout-Tichý, Juha-Tuček a Stempel-Beneš. Model Palmovky má velikost dva krát tři metry, vznikal půl roku a zahrnuje 60 různých budov ve dvanácti blocích.
Na modelu nové Palmovky pracovali studenti půl roku.
Nové budovy v harmonii s historickými hodnotami
Pro klíčovou část chystané výstavby, takzvaný Pentagon, byla Městkou částí Praha 8 objednána urbanistická studie, která tvoří podklad pro změnu územního plánu. Vypracoval ji ateliér Unit architekti. Nová zástavba by dle studie měla respektovat a chránit stávající hodnoty i historii této lokality.
Bytové a administrativní budovy budou do prostoru zasazeny tak, aby finální výsledek vytvořil atraktivní veřejný prostor. Studie vychází z principů udržitelného rozvoje, kompaktního města krátkých vzdáleností a rozmanitého bydliště plného zeleně.
„Tento projekt navazuje na krajinářskou proměnu Rohanského ostrova, na níž právě probíhá soutěžní workshop,“ zmiňuje ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) Ondřej Boháč. „Čtyři postupující týmy budou známy již v červenci. Výsledky soutěže vyhlásíme příští léto,“ doplňuje Boháč.
Děti si budou mít kde hrát
Libeňští občané se mohou začít těšit také na volnočasové aktivity pro děti. Vzniknout by měl dům dětí a mládeže nebo základní umělecká škola. Projekt bude realizován v etapách v horizontu pět až deset let.
„V našem školním ateliéru spolupracujeme s řadou institucí, kterým pomáháme s formováním jejich rozvojových plánů,“ vysvětluje Michal Kohout, vedoucí ateliéru Kohout-Tichý na Fakultě architektury ČVUT. „Mnoha obcím však schází institucionální kapacita i zkušenosti s územním rozvojem, proto ho často přenechávají soukromým investorům. Neumí ho především v podrobnějších fázích aktivně plánovat a uskutečňovat,“ komentuje Kohout a dodává, že PDS měla od počátku jasnou představu, kam by měla změna tohoto území směřovat.
„Podrobná regulace byla doplněna o analytické údaje z historie území, technické parametry, ekonomické a tržní analýzy včetně popisu cílových skupin, které budou do nemovitostí investovat či je budou využívat,“ říká Kohout. „V něčem to připomíná aktivní přístup prvorepublikových samospráv. Podle mého názoru je jen dobře, že Praha po vzoru starších domácích modelů i měst ze zemí s rozvinutou tržní ekonomikou založila vlastní organizaci, která se profesionálně věnuje projektovému řízení rozvoje městských pozemků. Doufám, že ji v tomto směru budou následovat i další česká města,“ přeje si Kohout.
Vyznačená oblast projde během 10 let proměnou.
Na osmičce bude i vesmír
Využití se konečně dočká i rozestavěný projekt Centrum Nová Palmovka. V prosinci minulého roku jej magistrát převzal od Metrostavu, čímž se ukončil jejich letitý obchodní spor. Společně s ministerstvem financí tuto budovu nabídl Agentuře Evropské unie pro Kosmický program jako nové pražské sídlo. MET