Je pro vás nedělní zápas vrchol sezony?
Bohužel není. Vzhledem k prohře ve Francii proti týmu Thonon, kterou máme s Berlínem společnou, se jedná o dohrávku tabulky. Půjde tedy o zápas o čest. Bude to ale ukázka skvělého fotbalu a kvality našeho týmu.
Váš tým se letos účastnil i rakouské ligy. Jak to?
Chtěli jsme získat více zkušeností, zkusit něco nového, být lepší. Pár zápasů s evropskými týmy nebylo dostačujících a úroveň v té době v Čechách stagnovala. Hledali jsem nový náboj.
V domácí lize jste letos ještě neprohráli. Čím to je?
Kvalitou týmu, zkušenostmi, ale i velkou sbírkou individuálních kvalit hráčů a nakonec velkou dřinou, kterou do toho vkládáme. Veškerý volný čas věnujeme fotbalu a fyzické přípravě.
Jak jste se k americkému fotbalu dostal vy?
Viděl jsem to v nějakém filmu kdysi dávno a šíleně mě to nadchlo. Později shodou náhod jsem potkal lidi s výstrojí, zeptal jsem se jich na nábor a ejhle, začal jsem s tréninkem.
Čím se vlastně živíte? A jak to jde skloubit se zápasy a tréninky?
Mojí prací je broadcasting, tedy starám se o živé přenosy pro televizi, sportovní utkání, kulturní akce, koncerty. Je pravda, že to kloubení bývá složité, ale mám skvělý kolektiv a super šéfa, a kdykoliv můžou, jdou mi naproti, abych mohl hrát.
Máte přezdívku Smíšek. Jak jste k ní přišel?
Poprvé, co jsem na sebe oblékl výstroj a schytal několik tvrdých ran, namísto pláče či fňukání jsem se tomu tlemil jak trubka. Nikdy jsem něco takového nezažil a jednoduše mě to pobavilo. Trenéři se divili, že se směju, a asi to nebylo úplně zvykem. Tak se zrodil Smíšek.