metro.cz

Dalších 5 fotografií v galerii
Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď. | foto: PH

Podle toho, jak se žena svléká, poznáte, jestli u ní máte šanci, říká dřevoumělec Martin Patřičný

  6:00
Martin Patřičný patří mezi umělce samouky a takzvané univerzály. Pracovat se dřevem jako výtvarným materiálem se naučil u svého strýce. Dřevo a stromy zná jako málokdo u nás. Profesionálním „dřevoumělcem“ se stal až v 90. letech. Jeho doménou jsou mozaikovité dřevěné obrazy. Současně umí o dřevu vyprávět a taky psát. Teď mu vychází knížka, která není učebnice o dřevě, ale čistá literatura.

Kolikátá už to je kniha? 
Když spočítám i profilové knížky o vlastní tvorbě, tak jedenáctá. Úplně první bylo Pracujeme se dřevem, která má za sebou už páté vydání. Je to nejen o tom, jak porozumět dřevu, ale třeba jak si zařídit dílnu a jak se při práci se dřevem nezranit. O tom bych mohl dlouze vyprávět. Napsal jsem ji proto, že v době, kdy tahle kniha vyšla, nebylo na trhu vůbec nic. Tak jsem se do takové knihy pustil. Jsou to povídky. 

Kam na ně „dřevař“ jako vy chodí?
Rád vyprávím. Někdo se zeptá, kolik je hodin? A nic víc. A já začnu vyprávět například o hodinkách, které mám právě na ruce. Takže Akord a jiskry je něco v tomto duchu. Nejsou to vzpomínky „jak to bylo“, ale „jak by to mohlo být“. Je to soubor povídek, kdy mezi nejstarší a nejmladší je téměř čtvrtstoletí. Až na dvě výjimky, které jsou na základě skutečných událostí, je všechno čistá fikce. Jediná reálná postava je tam náš děda a pak, když jsme si pořídili koně. Jinak mě inspirovaly dřívější výlety s vodáky po řekách. Není to prvoplánově o dřevu, ale vždycky se tam nějak mihne. Třeba v tom smyslu, že dřív se na řeku vyráželo spíš v dřevěných než laminátových lodích. 

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Když řeknu „moje první dřevo“, co si vybavíte?
V parku se ulomila větev, pižlal jsem ji asi půl hodiny. Tehdy jsem ještě netušil, do čeho jdu. Vyřezával jsem do té asi patnáct centimetrů tlusté větve slunce. Tehdy jsem ještě netušil, že to je jasan, dřevo nepříliš vhodné k řezbě. Ale dodnes ho mám schované. Každý kluk něco vyřezal. Minimálně prak. Právě na prak nebo na klukovské meče je dřevo jasanu vhodné. Je pružné, tvrdé, hodně vydrží. Dřevo láká člověka proto, že se dá relativně snadno opracovávat, snadněji než kámen nebo železo. Každý chce občas něco vyrobit vlastníma rukama. Dřevo se nabízí jako nejvhodnější i nejdostupnější materiál. Jako kluci jsme si vyráběli ze dřeva Vinnetouovu stříbrnou pušku. Obalili ji alobalem, natloukli cvoky a bylo to. 

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Kde se vzal váš styl dřevěných koláží?
Už ani nevím. Zkoušel jsem to, pak byl u mě sochař Luděk Tichý, který, když žil v emigraci, pomáhal našim umělcům tím, že jim v Německu organizoval výstavy. Tomu se mé mozaiky líbily, tak jsem v tom zakotvil. Nevybavuji si nikoho, kdo by se tomu věnoval. Tvrdím, že člověk by se měl naučit i řemeslo. Je to pracné, musíte mít trpělivost, a hlavně toho o dřevu hodně znát. Až časem jsem poznal, jak důležité je vědět, co se dřevem dělá velká nebo malá vlhkost. Když dáte na výstavu věci ze dřeva a nesledují tam vlhkost, může se takový dřevěný obraz zkroutit. Dobře to znají tesaři, jak se dřevo časem mění, jak z něho odchází voda i bílkoviny. Do nového trámu natlučete hřebík snadno. Ale do sto let starého trámu, to už je dřina. 

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Zaznamenal jsem, že jste teď spojil svou tvorbu se zámkem Kačina, kde je zemědělské muzeum. 
Splnil se mi sen. Postupně se tam rodí expozice dřeva, na které jsem spolupracoval, něco jako takové malé mu- zeum. První etapa byla otevřena loni na podzim. Jmenuje se to Příběh dřeva. Je tam přes čtyřicet ukázek druhů dřeva včetně těch, které rostou u nás. Lidé se navíc mohou projít parkem, kde ty stromy rostou. To, co tam vidí žijící, to vidí i v expozici, a navíc si to mohou osahat, vzít do rukou. Návštěvník vidí, jak strom vypadá pod kůrou, uvnitř. Je tam dokonce kukátko, můžete se z expozice podívat do parku, najít si ten konkrétní strom. Kačina je současně muzeem českého venkova – venkov a naše dějiny se od dřeva nedají oddělit. Drtivá většina věcí, které měli lidé doma, byla ještě v 19. století ze dřeva. 

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Dají se na dřevo balit holky? Dřevosochař Martin Patřičný zná odpověď.

Je něco, v čem je dřevo nenahraditelné?
Osobně bych řekl, že hrábě. Taky jsem si kdysi pořídil buď celoplastové, nebo aspoň s plastovými kolíčky. Ty plastové mi vydržely třeba jen sezonu. Měl jsem troje, žádné nevydržely. Navíc dřevěné hrábě z akátu nebo z jasanu jsou lehké a téměř věčné. 

Dají se na dřevo balit holky? Jako na motýly? 
Když budete vyřezávat z lípy ženu, tak jí můžete říct, že potřebujete vidět její linie a ještě v pohybu, takže se musí svléknout. No, a podle toho, jak se svléká, tak už poznáte, jestli u ní máte šanci, nebo ne. (smích)

Komentáře

zpět na článek